Atmosféra, která provázela první polistopadové volby, byla výjimečná, některé věci si lze nyní představit jen stěží. Něco z ní však v Česku dodnes zůstalo - rozporuplné vnímání volební kampaně i velká očekávání spojená s nástupem nováčků. V rozhovoru s ČTK to řekla politoložka a historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Parlamentní volby se v roce 1990 konaly 8. až 9. června.
Některé historické mýty kolem posledních dnů a týdnů války přetrvávají. Diskuse o "ikonických" událostech mnohdy přebíjí povědomí o řadě dalších důležitých a zajímavých činů. Na povstalecké akce v závěru války, které se udály mimo Prahu, se trochu zapomíná. V rozhovoru k 75. výročí konce druhé světové války to ČTK řekl historik Ondřej Kolář ze Slezského zemského muzea.
Byli zkušenými inženýry, předběhli dobu s podlahovým vytápěním, stavbou akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu.
Vyvrcholením květnového povstání českého lidu proti německým okupantům, které vypuklo spontánně 1. května 1945 v Přerově, bylo povstání v Praze. To začalo 5. května a povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády.
Sovětští vojáci za druhé světové války cíle v Brně bombardovali přesněji než Američané. Armáda Spojených států využívala plošné, kobercové bombardování, řekl ČTK Petr Vachůt z Muzea města Brna. Vachůt je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. V tomto týdnu uplyne 75. let od zahájení sovětského bombardování Brna.
Nynější otevření vatikánských archivů z doby papeže Pia XII. (1939-1958) bude zajímavé nejen z hlediska holokaustu, ale například i vzhledem k tomu, jak se tento papež stavěl k událostem v poválečném Československu, míní historik Jaroslav Šebek. I on se do Vatikánu k bádání v těchto archiváliích na jaře chystá, zvědavý je mimo jiné na dokumenty týkající se poválečného odsunu německého obyvatelstva z Československa či papežových reakcí na utváření socialistického bloku v čele s Moskvou, řekl v rozhovoru s ČTK.
Tajná dvířka vedoucí do průchodu používaného mimo jiné při korunovacích v 17. století v sobě ukrývalo dřevěné obložení na jedné z chodeb Westminsterského paláce, v němž sídlí britský parlament. Vstup do zapomenutého prostoru nedávno objevili historici, kteří se podílejí na rekonstrukci dolní komory parlamentu.
Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla rozmístěna sovětská vojska. To se změnilo po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Jednotky z Maďarska, Bulharska a Polska sice postupně československé území opustily, sovětská vojska však zůstala téměř 23 let.
Česká vlajka 30. března oslaví 100 let od svého vzniku. Slovenská archivní správa ministerstva vnitra chystá výstavu, přestože se Slovensko po rozpadu federace vlajky zřeklo a později České republice vyčítalo, že si ji ponechala. Podle ústeckého vexilologa Aleše Brožka se při navrhování československé státní vlajky uvažovalo kupříkladu o umístění pěti hvězd. Měly představovat Česko, Slovensko, Moravu, Slezsko a Podkarpatskou Rus.
Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem. ČTK to dnes řekl ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška. Studnu nyní odborníci konzervují a dělají další analýzy. Po ukončení výzkumu bude objekt k vidění ve Východočeském muzeu v Pardubicích.
Sexualita byla v minulosti tak trochu zakázaným tématem. Ostatně i dnes tato problematika bývá mnohdy tabu.
Tábor Osvětim (německy Auschwitz) byl na rozkaz druhého muže nacistického Německa, šéfa jednotek SS i gestapa Heinricha Himmlera z 27. dubna 1940 založen v blízkosti stejnojmenného polského městečka. První vězňové - především Poláci věznění z politických důvodů - sem byli zavlečeni v červnu 1940. Tábor byl osvobozen před 75 lety - 27. ledna 1945
Rusko se pokouší jednostranně vykládat historii podobně, jako činil v minulosti Sovětský svaz. Vyplývá to z odpovědí českých historiků, které oslovila ČTK v souvislosti s polsko-ruským sporem o výklad některých dějinných epizod spojených s druhou světovou válkou. Tento trend v Rusku odborníci vidí i ve vztahu k České republice.
Vědci z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy asi našli v kostnici v Žehuni na Kolínsku kosti husitských bojovníků. Mohlo by jít o účastníky bitvy u Lipan. Mluvčí fakulty Petra Klusáková o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Bitva, kterou většina českého národa vnímá jako porážku a tragický konec slavného husitského období, se odehrála 30. května 1434 u vesnice Lipany nedaleko Českého Brodu.
Polští židé poslali v březnu 1939 obsáhlý telegram britskému ministerskému předsedovi Nevillovi Chamberlainovi se žádostí, aby jim umožnil emigrovat do tehdejší Palestiny. Žádali ho, aby ponechal oblast otevřenou pro polské židovstvo a umožnil mu uniknout před nacisty. Britové, kteří tehdy Palestinu spravovali, ale na žádost nereagovali.
Ruského velvyslance v Polsku v pátek předvolali na ministerstvo zahraničí v souvislosti s opakovanými výroky ruského prezidenta Vladimira Putina, který se při objasňování příčin druhé světové války zaměřil mimo jiné na Polsko.
Archeologové objevili na východě Mexika pozůstatky více než 1000 let starého mayského paláce. Na 55 metrů dlouhou a 15 metrů širokou stavbu narazili badatelé na nalezišti Kulubá, jež leží asi 100 kilometrů západně od známého letoviska Cancún na poloostrově Yucatán, informovala agentura Reuters.
Kritiku rakouských historiků i politiků si dnes vysloužila zpráva, kterou zveřejnila odborná komise pověřená zpracováním dějin Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Podle historiků je studie, jejíž vznik podnítilo vedení FPÖ na počátku loňského roku, nekritická a obsahuje navíc pasáže zkopírované z internetu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes znovu odmítl kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939, kterou v září vyjádřil Evropský parlament. Na rozšířeném zasedání armádních špiček v Moskvě řekl, že to byly západní mocnosti, které jako první uzavíraly s Adolfem Hitlerem dohody. Jako příklad uvedl mnichovskou dohodu. V projevu dnes Putin ostře zaútočil i na Polsko, informovala agentura TASS.
Dvě královské hrobky staré kolem 3500 let odkryli archeologové poblíž města Pylos v jihozápadní části řeckého poloostrova Peloponés. Objevili je nedaleko velkého palácového komplexu z mykénského období, informoval dnes zpravodajský server BBC. Uvnitř hrobek se našly i zlaté šperky.
U řeckého ostrova Kefalonia v Jónském moři badatelé objevili zhruba 2000 let starý vrak římské lodě s nákladem asi 6000 velmi zachovalých amfor. Informoval o tom web Daily Mail. Přibližně 30 metrů dlouhý vrak řečtí vědci našli s pomocí sonaru u přístavu Fiskardo.
Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protestní demonstrace v Teplicích. Na jejich počátku přitom stál vcelku nepolitický impulz - smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se přitom konaly mimo hlavní struktury disentu.
Státní zástupce Michal Muravský minulý týden nařídil znovu otevřít vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Muravský to řekl pro dnešní Právo.
29. dubna 2024 22:01
29. dubna 2024 21:25
29. dubna 2024 20:58
29. dubna 2024 19:17
29. dubna 2024 18:32
29. dubna 2024 17:54
29. dubna 2024 17:06
29. dubna 2024 15:41
29. dubna 2024 15:01
29. dubna 2024 14:19
29. dubna 2024 13:32
29. dubna 2024 12:50
Slavný francouzský herec Gérard Depardieu byl v pondělí zadržen pařížskou policií, uvedla BFMTV. Kriminalisty zajímají případy dvou žen, které hvězdu světové kinematografie obvinily ze sexuálního napadení během natáčení filmů v posledních deseti letech. Depardieu je ve vazbě od osmi hodin ráno, vinu dlouhodobě odmítá.
Zdroj: Lucie Podzimková
Během prvního čtvrtletí tohoto roku se s nepravdivými informacemi na internetu setkalo 45 procent Čechů a 58 procent Slováků. Často se jednalo o témata spojená s ukrajinskou válkou a domácí i světovou politikou, přičemž na Slovensku byla pozornost zaměřena zejména na nedávné prezidentské volby.
