reklama

"Mě budou ve vatikánských archivech hodně zajímat vztahy Československa s Vatikánem po roce 1945, protože to je málo probádané téma, a také to, jak reagoval papež Pius XII. na odsun německého obyvatelstva," uvedl Šebek, který se specializuje na dějiny 20. století. Podle něj Pius XII. už v srpnu 1945 vyzýval k tomu, aby se při odsunu neuplatňoval princip kolektivní viny.

Podle Šebka byli prvními kritiky Pia XII. sovětští komunisté, kteří ho vnímali jako svého ideologického protivníka, takže o něm šířili negativní informace hned po válce. "První, kdo ho velmi negativně zobrazil v umělecké tvorbě, byl německý dramatik Rolf Hochhuth ve hře Náměstek v roce 1963, tedy až pět let po smrti papeže, jehož obvinil, že podlézal nacistům a neudělal nic pro záchranu Židů," řekl český historik.

Právě v 60. letech už byla publikována malá část dokumentů z nyní otvíraného archivu, která dokládala, že Pius XII. pomáhal tajnou diplomacií Židům i odpůrcům nacismu a fašismu. A zatímco někteří tohoto papeže kritizovali, jiní hovoří o tom, že jeho diplomatická metoda zachránila životy. Problém je podle Šebka i v tom, že tento papež odmítal veřejná vystoupení a sázel hlavně na metody tajné diplomacie.

Otevření těchto archivu může změnit pohled kritiků. "Myslím, že sám Vatikán počítá s tím, že negativní pohled na tohoto papeže by se mohl poněkud rehabilitovat a že se tím i odblokuje proces jeho beatifikace," uvedl Šebek jeden z možných důvodu, proč byly archivy zpřístupněny dříve než za obvyklých 70 let po smrti hlavy katolické církve. I když také archivy jeho předchůdce Pia XI. byly odtajněny o pár let dříve. "Je vidět, že Vatikán se nebojí historického bádání," míní Šebek.

Podle něj se Pius XII. stavěl kriticky k nacismu už ve 30. letech, kdy byl ještě jako Eugenio Pacelli státním sekretářem Vatikánu (de facto předseda vlády). "V té době také velmi tvrdě zkritizoval Velkou Británii a Francii za mnichovskou dohodu, za to, jak velmi snadno tyto země ustoupily Hitlerovi," uvedl Šebek.

Zajímavé budou pro historiky informace nejen o papeži Piovi XII., ale i o některých představitelích katolické církve, například o rakouském biskupovi Aloisi Hudalovi, který pomáhal po válce řadě nacistů, včetně Josefa Mengeleho či Adolfa Eichmanna, k útěku před spravedlností.

Vliv na rozhodnutí papeže Františka otevřít nyní tyto archivy měl podle Šebka i papežův dlouholetý přítel, argentinský rabín Abraham Skorka, který se stejně jako nynější papež, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, narodil v Buenos Aires.

Na otevření archivu tlačily zejména židovské organizace, a to i kvůli stále žijícím lidem, kteří přežili holokaust. "Zpřístupnění právě teď je důležité i proto, že jsme svědky nárůstu antisemitismu v Evropě," míní Šebek.

Registrace ke studiu zhruba 1,3 milionu archiválií, z nichž texty z let 1939 až 1948 jsou už kompletně zdigitalizovány, dostalo zatím na 150 badatelů. "Myslím, že povolení dostane i novinář, ale vždy je nutné doporučení od vědecké instituce, anebo od církevního hodnostáře, nejlépe od toho nejvyššího v dané zemi," vysvětlil pravidla Šebek, který se do vatikánských archivů znovu chystá jako badatel Historického ústavu Akademie věd ČR.

Loading...

4 komentáře (Poslední 04.03. 08:13) Napište svůj názor

reklama