Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Létající pevnost. Bombardér B-17 patří k symbolům druhé světové války

"Létající pevnost" B-17
Foto: aviatickapout.cz

Americký těžký bombardér B-17, jehož prototyp poprvé vzlétl 28. července 1935, se zařadil k nejznámějším zbraním druhé světové války. Mohutně vyzbrojený čtyřmotorový stroj s desetičlennou posádkou, který dokázal k cíli donést i osm tun pum, se proslavil hlavně v Evropě.

Americké letectvo nasazovalo svazy "létajících pevností" během bombardovací ofenzívy a ničivé účinky jejich pum poznaly Drážďany a další německá města, ale i Praha či Plzeň.

Prototyp slavného bombardéru sice vzlétl již v létě 1935, ještě v září 1939 ale měly Spojené státy ve výzbroji pouze 23 strojů. Na jaře 1941 zkoušelo B-17 také britské Královské letectvo RAF, nakonec jich ale v britském letectvu sloužilo jen minimum.

O to více se model továrny Boeing uplatnil v americkém armádním letectvu USAAF. Jen omezeně přitom zasáhl do bojů v Tichomoří. Do historie nicméně vstoupilo nasazení několika "létajících pevností" v bitvě o Midway v červnu 1942.

Hlavní roli tak sehrály B-17 na evropském válčišti. Taktika přesných denních náletů, jež americké velení (na rozdíl od RAF bombardující hlavně v noci) prosazovalo, s sebou ale nesla velké ztráty. Bombardéry navíc zpočátku létaly bez ochrany stíhaček. Během tří let tak přišlo americké letectvo o 4688 strojů. Celkem se vyrobilo 12.730 strojů, se kterými kromě Američanů a Britů létali i v dalších zemích, nikde ale ve velkých počtech. Jako poslední je v roce 1968 vyřadilo brazilské letectvo.

Témata:  bombardér B-17 historie U.S. AIR FORCE II. světová válka

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.