Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
O hrůzách války v Evropě víme téměř všechno. Utrpení, které ve stejné době způsobilo Japonsko v Asii, ale západní svět většinou ignoruje. Miliony mrtvých, masakry civilistů, biologické experimenty – to vše zůstává na okraji naší historické paměti. A právě v tom spočívá jedno z velkých morálních selhání poválečného světa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval účastníky páteční vojenské přehlídky v Moskvě. Kyjev podle jeho slov nedokáže zajistit jejich bezpečnost. Moskva reagovala slovy mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina. Dmitrij Peskov řekl, že přehlídka proběhne podle plánu.
Přesně před osmdesáti lety se svět zbavil dvou z nejhorších diktátorů historie lidstva. Dne 28. dubna zemřel italský fašistický vůdce Benito Mussolini, o dva dny později ho následoval německý diktátor Adolf Hitler.
Česko si ve středu na Den vítězství připomíná konec druhé světové války v Evropě. Prezident Petr Pavel na pietním aktu na pražském Vítkově mluvil o probíhajícím konfliktu na Ukrajině. Pavel vyjádřil hrdost nad tím, že Česko nepolevuje v pomoci Kyjevu. Ukrajinští vojáci si podle něj zaslouží respekt a veškerou podporu.
Jako každý rok, i letos Rusko uspořádá k oslavám konce druhé světové války velkolepou vojenskou přehlídku. Zatímco v minulosti se jí účastnily i desítky hostů, letos bude zahraniční účast minimální.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl parlamentu, aby se Den vítězství, podobně jako ve většině světa, slavil i na Ukrajině 8. května, a ne o den později, jako je tomu dosud i v Rusku. Uvedl to server Ukrajinska pravda.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes ve Varšavě po setkání se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem zopakovala, že Německo považuje otázku válečných reparací Polsku za uzavřenou. Šéf polské diplomacie na společné tiskové konferenci podle agentury Reuters uvedl, že věří, že postoj Německa v této věci se bude vyvíjet.
Česká republika si dnes připomněla 77 let od konce druhé světové války v Evropě a osvobození země sovětskou a americkou armádou. Letošní Den vítězství výrazně ovlivnilo dění na Ukrajině, která od konce února čelí ruské invazi. Politici proto kromě hrdinů a obětí největšího válečného konfliktu v dějinách vzpomínali i na ty, kteří nyní bojují a umírají na Ukrajině. Válka nedaleko českých hranic podle nich znovu připomněla, že svoboda ani mír nejsou samozřejmostí a je třeba za ně bojovat. Vzpomínkové akce se po dvou letech konaly bez covidových opatření, tedy bez omezení počtu účastníků i bez respirátorů.
Na mnoha místech Česka si dnes lidé připomenou 77. výročí ukončení druhé světové války v Evropě. Tradiční pietní akt za účasti prezidenta Miloše Zemana se chystá dopoledne na pražském Vítkově. V Plzni skončí přehlídkou vojenských historických vozidel Slavnosti svobody a historickou vojenskou techniku si budou moci zájemci prohlédnout také ve Velichovkách na Náchodsku. Pietní shromáždění u pohřebiště romského koncentračního tábora v Letech na Písecku připomene romské a židovské oběti nacismu.
Události, které se na konci druhé světové války odehrály kolem Českého rozhlasu, ukazují, že slovo je zbraň. Platilo to nejen v roce 1945, ale ještě silněji to platí dnes. Platí to, když zaznívají slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i dezinformace, které zpochybňují důsledky války na Ukrajině. Na pietním aktu při příležitosti 77. výročí Pražského povstání to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Nejméně polovina Britů neví, že během holokaustu nacisté zavraždili až šest milionů Židů. Vyplývá to z nového průzkumu, o kterém dnes informoval list The Guardian. Přes 50 procent respondentů se také domnívá, že holokaust dnes zajímá méně lidí než dříve a že věří, že něco podobného by se mohlo v budoucnu opakovat.
Zhruba 8800 potomků lidí, kteří přežili pronásledování nacisty, požádalo na základě nového zákona o rakouské občanství. V platnost vstoupila norma přitom teprve 1. září, informovala dnes agentura APA. Žádost mohou za určitých podmínek podat i potomci lidí původem z Česka či Slovenska.
Vrak německého parníku potopeného na konci druhé světové války by podle polských potápěčů mohl obsahovat poklady z Jantarové komory, kterou vyloupili nacisté a po níž hledači pokladů pátrají už desítky let.
Polsko si dnes připomnělo vypuknutí druhé světové války před 81 lety, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. Pietní akt se tentokrát odehrál čistě v režii vládního tábora, upozornil opoziční list Gazeta Wyborza. Dříve ceremonii na poloostrově Westerplatte, kde zazněly první výstřely války a kde se malá polská posádka sedm dní bránila německé přesile, organizovalo město Gdaňsk. To má ale opoziční primátorku.
Civilizační hodnoty je potřeba bránit dřív, než se objeví první náznaky jejich ohrožení. V projevu na oslavách výročí Slovenského národního povstání (SNP), které bylo ozbrojenou revoltou Slováků za druhé světové války proti fašismu, to dnes řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Německá společnost Continental, třetí největší světový dodavatel automobilových komponentů, hrála velkou roli ve zbrojení nacistů a ve válečné ekonomice. Společnost zneužívala nucené práce k výrobě například plynových masek, vyplývá z nezávislé studie, kterou Continental představil. Studii společnost zadala historikovi Paulu Erkerovi a je to podle ní příležitost ponaučit se z minulosti a utvářet lepší budoucnost.
Německý červený kříž (DRK) bude pokračovat v pátrání po pohřešovaných z druhé světové války až do roku 2025, tedy o dva roky déle, než bylo původně stanoveno. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně oznámila předsedkyně DRK Gerda Hasselfeldtová, která se na prodloužení práce pátrací služby dohodla s německým ministrem vnitra Horstem Seehoferem.
Minutou ticha a apelem na japonskou vládu k podepsání dohody OSN o zákazu jaderných zbraní si dnes zhruba tisícovka lidí v japonské Hirošimě připomněla 75 let od výbuchu atomové bomby. Vzpomínková akce musela být drasticky omezena kvůli současné koronavirové krizi, připomínají zahraniční média.
Americký těžký bombardér B-17, jehož prototyp poprvé vzlétl 28. července 1935, se zařadil k nejznámějším zbraním druhé světové války. Mohutně vyzbrojený čtyřmotorový stroj s desetičlennou posádkou, který dokázal k cíli donést i osm tun pum, se proslavil hlavně v Evropě.
Hermann Göring, velitel německé Luftwaffe, miloval luxus. Před válkou měl obávaný nacista na starost i znovuvyzbrojování německé armády. Průmyslníci se jej snažili náležitě předcházet a Göring od nich dostával okázalé dary. Jedním z nejokázalejšího dárečku byla jachta Carin II.
Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Napsal to ruský prezident Vladimir Putin v rozsáhlém článku, který otiskl ruský deník Rossijskaja Gazeta a americký magazín The National Interest.
Mnohé zbraně jsou na papíře silné a nebezpečné. Na bojišti se však mnohokrát ukáže, že realita je jiná. Takovým případem byl i střední tank M3 Lee. V čem vojáky zklamal a proč ho na Východní frontě doslova nenáviděli? A kde se nakonec prosadil?
29. května 2025 21:53
29. května 2025 21:29
29. května 2025 20:19
29. května 2025 19:07
29. května 2025 18:44
29. května 2025 17:36
29. května 2025 17:01
29. května 2025 16:18
29. května 2025 16:16
29. května 2025 15:38
29. května 2025 15:03
29. května 2025 14:10
29. května 2025 13:21
29. května 2025 12:35
29. května 2025 11:39
Čeští hudebníci jen málokdy vystupují v zahraničí. Taková Dara Rolins mívá koncerty v Česku i na Slovensku. Letos ji ale čeká jedno vystoupení v exotickém zahraničí.
Zdroj: Jiří Hrubý
Michal Strnad, narozený 4. srpna 1992 v Chrudimi, patří mezi nejvýraznější postavy českého byznysu. Je stoprocentním vlastníkem a předsedou představenstva průmyslového holdingu Czechoslovak Group (CSG), který se prosadil v leteckém, zbrojním, automobilovém i železničním průmyslu. Firmu převzal od svého otce Jaroslava Strnada v roce 2018 a od té doby ji proměnil v jedno z nejmocnějších průmyslových impérií ve střední Evropě.
