Výsadkáře, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, si dnes lidé připomněli v Praze-Libni. Pietní akce se konala u památníku Operace Anthropoid, v místech, kde Jan Kubiš a Jozef Gabčík před 78 lety zaútočili na Heydrichův vůz.
Roku 1940 nacisté ovládli Evropu a chystali se na poslední vzdorující zemi – Velkou Británii. Ta však byla za Lamanšským průlivem. Tím, kdo měl vést proti Anglii první úder, byli výsadkáři. Ty však bylo nutno podpořit dostatečnými zásobami a těžkou technikou. Řešení měl přinést projekt Warschau (Varšava), který měl dodat Luftwaffe nový obrovský kluzák. Junkers Ju 322 Mammut měl zničit vzpurné Brity.
Již od začátku 30. let 20. století se japonská armáda chystala na rozsáhlou expanzi na asijský kontinent. Generálové si uvědomovali jeho specifika: obrovský prostor, kde hraje obrovskou roli rychlost a překvapení protivníka a prioritou není boj s tanky protivníka, ale podpora pěchoty. K takovým úkolům byly nejlepší lehké tanky. Přesně takový byl Typ 95 Ha-gó.
Některé historické mýty kolem posledních dnů a týdnů války přetrvávají. Diskuse o "ikonických" událostech mnohdy přebíjí povědomí o řadě dalších důležitých a zajímavých činů. Na povstalecké akce v závěru války, které se udály mimo Prahu, se trochu zapomíná. V rozhovoru k 75. výročí konce druhé světové války to ČTK řekl historik Ondřej Kolář ze Slezského zemského muzea.
Základním středním tankem americké armády po celou 2. světovou válku byl M4 Sherman Ten byl páteří tankových vojsk a nesl hlavní tíži bojů. V roce 1943 však začínalo být jasné, že Sherman oproti svým německým protivníkům začíná zaostávat.
Česko si dnes navzdory koronavirové pandemii připomnělo 75 let od konce druhé světové války, oslavy byly ale oproti minulosti výrazně omezené. Změnila se podoba pietních vzpomínek a bylo méně účastníků, na akce například letos nebyli pozváni váleční veteráni, kteří vzhledem k věku patří ke skupině lidí nejvíce ohrožených nemocí způsobené novým typem koronaviru.
Většina Evropy si dnes připomíná 75. výročí konce druhé světové války. Francouzský prezident Emmanuel Macron se dopoledne zúčastní ceremonie u hrobu neznámého vojína pod Vítězným obloukem v Paříži a britská královna Alžběta II. o desáté večer přednese projev. Německá kancléřka Angela Merkelová a prezident Frank-Walter Steinmeier hodinu před polednem položí věnce k památníku válečným obětem Neue Wache na třídě Unter den Linden a Steinmeier bude mít projev v poledne.
Na konci roku 1942 se situace na Východní frontě po bitvě u Stalingradu obrátila. Sovětům se do rukou dostalo ohromné množství kořisti - německé techniky. Zároveň tehdy řešili problémy s nedostatkem samohybných děl. Brzy tedy s jednoduchým řešením.
Vyvrcholením květnového povstání českého lidu proti německým okupantům, které vypuklo spontánně 1. května 1945 v Přerově, bylo povstání v Praze. To začalo 5. května a povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády.
Oslavy 75. výročí konce druhé světové války musejí zahraniční ambasády v Praze kvůli epidemii koronaviru uskutečnit v omezeném formátu. Většinu aktivit přesouvají na internet a sociální sítě, slovenský velvyslanec Peter Weiss připravuje také projev v Českém rozhlase. Na dotaz ČTK to uvedli zástupci jednotlivých velvyslanectví.
Když se roku 1941 pustili Němci do války v Africe, brzy narazili na obrovské problémy. Obrněné vozy, které předtím porazily celou Evropu, se ve službách Afrikakorpsu na Sahaře neosvědčily. Bylo třeba nové obrněné auto, které by službu v drsných oblastech zvládlo.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes rozhodl o odkladu slavnostní vojenské přehlídky 9. května a zrušil veškeré veřejné oslavy 75. výročí ukončení druhé světové války. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na průběh videokonference ruského prezidenta s klíčovými členy vlády. Na oslavy byla pozvána řada zahraničních státníků včetně českého prezidenta Miloše Zemana.
V roce 1941 Spojené státy nebyly ještě ve válce, ale armádnímu velení bylo jasné, že okamžik vstupu země do konfliktu se blíží. Jíž v červenci 1941 byl zahájen vývoj nového průzkumného obrněného vozu, který měl v případě války tvořit páteř průzkumu obrněných jednotek USA. Nikdo netušil, že vozidlo bude ve službě ještě téměř po 80 letech po jeho vzniku.
Nacistické Německo se krátce po převzetí moci pokoušelo překlenout zbrojní zákazy, které byly po prohrané 1. světové válce na zemi uvaleny. Nacisté se nezastavili před ničím, a málo se ví že, u vzniku prvního německého těžkého tanku hrála důležitou roli špionáž.
Sovětští vojáci za druhé světové války cíle v Brně bombardovali přesněji než Američané. Armáda Spojených států využívala plošné, kobercové bombardování, řekl ČTK Petr Vachůt z Muzea města Brna. Vachůt je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. V tomto týdnu uplyne 75. let od zahájení sovětského bombardování Brna.
Fašistická Itálie vstoupila do 2. světové války v roce 1940 spíše než z nutnosti, z leknutí, že by Německo vyhrálo a italský diktátor Benito Mussolini by se neocitl mezi vítězi. Ukázalo se to jako obrovská chyba. Itálie nebyla na válku připravena a její zbraně byly zoufale zastaralé. Ani ty moderní, které je měly nahradit, nebudily právě hrůzu.
Na začátku 30. let 20 století mnoho armád uvažovalo o zavedení více věžových tanků. Tato monstra měla být ekvivalentem pozemních bitevních lodí. Takový tank měl mít díky více zbraním možnost vést palbu na více a různé druhy cílů, a měl se tak stát postrachem nepřítele. Není divu, že zemí, která vývoj těchto strojů dovedla nejdál, byl Sovětský svaz.
Co by matka neudělala pro své děti? A zvláště italské matky během 2. světové války by se pro své syny upsaly třeba i ďáblu. Leonarda Cianciulliová to ovšem vzala vážně. Její synáček Giuseppe musel být uchráněn útrap války za jakoukoliv cenu!
V předválečném období vypracovala německá Kriegsmarine zbrojní Plán Z. Podle něho mělo mít německé námořnictvo vedle šesti velkých bitevních lodí s děly ráže 406 milimetrů nebo 229 ponorek i 8 letadlových lodí. Stavba první německé letadlové lodi začala již v roce 1936. Stejně jako celý Plán Z skončila neslavně.
Po I. světové válce a mírové Versailleské smlouvě mělo poražené Německo, vedle mnoha dalších omezení, zakázáno vyvíjet a vyrábět tanky. Důstojníci Reichswehru však chtěli držet krok s dobou a stejné plány měly i německé zbrojovky. Jak to však udělat, aby na nic nepřišli vítězné mocnosti?
2. světová válka patří k nejbrutálnějším obdobím v dějinách lidstva. Smrt si brala nevinné po tisících. Londýn byl v roce 1942 stále v hledáčku německé Luftwaffe a zatemnění se stalo nedílnou a nutnou součástí života obyvatel města. Obranu proti německým bombám ovšem využil bestiální vrah!
Sovětský svaz měl být zemí, kde dnes mělo být zítra. A to platilo i o zbraních. Takovým strojem měla být i stíhačka Kočerigin DI-6. Ta přinášela do sovětského leteckého průmyslu mnoho novinek a měla znamenat technologický skok vpřed. Co se zvrtlo?
30. dubna 2024 21:35
30. dubna 2024 20:32
30. dubna 2024 19:20
30. dubna 2024 18:39
30. dubna 2024 17:59
30. dubna 2024 17:06
30. dubna 2024 16:03
30. dubna 2024 15:15
30. dubna 2024 14:09
30. dubna 2024 13:30
Premiér Petr Fiala oznámil, že vláda schválila návrh zákona obsahující reformu penzí. Tato reforma má za cíl udržet schodek rozpočtu na úrovni jednoho procenta HDP.
Zdroj: Karolína Svobodová
V dobách migrační krize v roce 2016 panovala největší míra nespokojenosti s členstvím Česka v Evropské unii, kdy nebylo spokojeno 65 procent Čechů. Naopak největší spokojenost byla zaznamenána kolem českého předsednictví v roce 2009, kdy bylo spokojených 69 procent obyvatel.
