Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemřel kardinál Dominik Duka, významná postava české katolické církve

Dominik Duka
Dominik Duka
Foto: Dominik Duka

Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.

Poslední rozloučení proběhne v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v sobotu 15. listopadu od 11 hodin. Následovat bude uložení do hrobky arcibiskupů. Kondolenční kniha bude k dispozici v arcibiskupském paláci od úterý 4. listopadu po 12. hodině.

Veřejnost bude mít možnost se s kardinálem osobně rozloučit ve čtvrtek 13. a v pátek 14. listopadu v kostele Všech svatých, vždy od 12:00 do 18:00. Arcibiskupství rovněž poděkovalo Ústřední vojenské nemocnici za „mimořádnou péči do poslední chvíle“.

Život v podzemní církvi i ve vedení arcidiecéze

Dominik Duka, rodným jménem Jaroslav Václav Duka, se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové. Jeho otec František bojoval během druhé světové války v československé zahraniční armádě a po únoru 1948 byl vězněn. Po maturitě na hradeckém gymnáziu pracoval mladý Duka v podniku ZVU a po vojenské službě zahájil v roce 1965 studium teologie.

Do dominikánského řádu vstoupil tajně v roce 1968 a přijal jméno Dominik. Kněžské svěcení obdržel v roce 1970. V roce 1975 mu stát odebral souhlas k duchovní službě a Duka následujících patnáct let pracoval jako rýsovač ve Škodě Plzeň. Zároveň pokračoval v ilegální řádové činnosti a studiu.

V roce 1981 byl odsouzen za maření státního dozoru nad církvemi a strávil 15 měsíců ve vězení v Plzni-Borech. Po propuštění působil dál v utajeném dominikánském prostředí a roku 1988 byl tajně jmenován provinciálem řádu.

Po roce 1990 se stal veřejně provinciálem dominikánské provincie, vyučoval na teologické fakultě v Olomouci a spolupracoval na českém překladu Jeruzalémské bible. Vedl také řeholní konferenci a editoval teologickou revue Salve.

Biskup, arcibiskup, kardinál

V roce 1998 jej papež Jan Pavel II. jmenoval královéhradeckým biskupem. Do čela pražské arcidiecéze byl Duka povolán v roce 2010 jako nástupce kardinála Miloslava Vlka. Papež Benedikt XVI. jej v roce 2012 uvedl mezi kardinály.

Za jeho působení došlo k majetkovému vyrovnání státu s církvemi a k uzavření sporu o vlastnictví katedrály sv. Víta. Duka se zasloužil o její moderní vybavení a také o obnovu poutních míst ve Staré Boleslavi, na Svaté Hoře či o vznik komunitního centra na Barrandově a charitního projektu v Žirči.

Svou službu spojoval s podporou ozbrojených složek i duchovní péče ve věznicích. „V některých chvílích jsem byl blízko smrti,“ napsal v posledních dnech na sociálních sítích, kde děkoval veřejnosti za modlitby.

Rezignace a ocenění

V roce 2018 podal rezignaci z funkce pražského arcibiskupa podle církevních předpisů. Papež František ji přijal v roce 2022 a Dukovým nástupcem se stal Jan Graubner.

Kardinál Duka obdržel řadu domácích i zahraničních vyznamenání, mimo jiné Řád Bílého lva, Řád čestné legie či polský Řád bílé orlice. Ve svých veřejných vystoupeních často zdůrazňoval téma lidských práv, svobody a odporu vůči totalitním ideologiím. Jeho biskupské motto znělo In Spiritu Veritatis – V duchu pravdy.

Témata:  Dominik Duka

Související

Aktuálně se děje

31. ledna 2026 13:35

„Mami, myslel jsem, že máme ještě čas.“ Culkin a další celebrity oplakávají smrt O'Hara

Smrt kanadsko-americké herečky Catherine O’Hara, držitelky ceny Emmy, která se proslavila jako Kevinova matka v kultovní komedii Sám doma nebo jako excentrická Moira Rose v seriálu Schitt's Creek, otřásla světem celebrit. Podle prohlášení její zastupující agentury Creative Artists Agency skonalá umělkyně zemřela v pátek ve svém domě v Los Angeles po krátké nemoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Staroměstské náměstí je plné, Česko mohutně demonstruje na podporu Pavla

Live Živě

Demonstrace na podporu Pavla začala. Staroměstské i Václavské náměstí jsou plné, v ulicích je na 90 tisíc lidí

Úderem třetí hodiny odpolední v Praze začala rozsáhlá demonstrace, kterou na podporu prezidenta Petra Pavla svolal spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci v těchto chvílích zcela zaplnili nejen Staroměstské náměstí, ale také spodní část Václavského náměstí. Organizátoři se rozhodli akci rozšířit do dalších prostor právě kvůli mimořádně vysokému zájmu veřejnosti, který předčil původní očekávání. Hned v úvodu organizátoři také upozornili, že ačkoliv Motoristé získali ve volbách jen 6,5 procenta hlasů, chovají se, jako by jim to tu patřilo.