reklama

Již v předvečer výročí prezidenti tři pobaltských zemí ve společném prohlášení připomněli, že konec války pro národy střední a východní Evropy neznamenal začátek svobody, ale výměnu jednoho totalitního režimu za druhý a bezmála půl století komunistické nadvlády, přičemž Pobaltí bylo násilím připojeno k Sovětskému svazu. "Na tragickou lekci minulosti nelze zapomínat. Překrucování historických událostí druhé světové války a následujícího rozdělení Evropy je smutným pokusem zfalšovat dějiny a zpochybnit samy základy současného mezinárodního řádu," varovali prezidenti Estonska, Litvy a Lotyšska Kersti Kaljulaidová, Gitanas Nauséda a Egils Levits, aniž by přímo zmínili Rusko, se kterým Pobaltí často vede historické polemiky.

Polský Institut národní paměti (IPN) k výročí zveřejnil na svém webu desítky článků, věnovaných pronásledování polských vlastenců a odbojářů sovětskou tajnou policií NKVD a beztrestným zločinům rudoarmějců při tažení zotročeným Polskem.

Samo Rusko a jeho spojenci v postsovětském prostoru slaví vítězství ve druhé světové válce tradičně 9. května. Vysvětluje se to tím, že v době podpisu německé kapitulace v Berlíně v pozdních nočních hodinách 8. května 1945 bylo vzhledem k časovému posunu v Moskvě již po půlnoci.

Kvůli současné pandemii ruský prezident Vladimir Putin odložil tradiční vojenskou přehlídku na Rudém náměstí. Nad Moskvou ale v sobotu přeletí vojenská letadla, zahřmí dělové salvy a Putin má přednést projev u památníku padlých. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se naopak rozhodl vojenskou přehlídku uspořádat a pozval při této příležitosti do Minska ruské poslance a senátory.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama