reklama

Pietní ceremonie v hirošimském Parku míru se každoročně účastní desítky tisíc lidí. Letos byl vstup kromě představitelů státu a města povolen pouze přeživším tragédie a jejich rodinám, kteří dodržovali odstupy a tváře si zakrývali rouškami. V 8:15 místního času (1:15 SELČ), tedy ve stejný čas, kdy nad městem vybuchla bomba, se parkem rozezněl zvon.

"Jediná atomová bomba 6. srpna 1975 zničila naše město. Tehdy se říkalo, že tu nic po 75 let neporoste," řekl starosta Hirošimy Kazumi Macui. "Hirošima se přesto vzpamatovala a stala se symbolem míru," dodal.

Japonský premiér Šinzó Abe v proslovu ubezpečil, že Japonsko se zákazem jaderných zbraní souhlasí, ale zároveň řekl, že svět se jich nezbaví přes noc.

"Úlohou Japonska je sloužit jako most mezi různými stranami a trpělivě podporovat jejich dialog, abychom dosáhli světa bez jaderných zbraní," uvedl ministerský předseda.

"Abeho slova neodpovídají jeho činům," kritizoval premiéra 47letý Manabu Iwasa, který do parku přišel uctít památku svého otce, přeživšího tragédie, jež ve věku 87 let zemřel letos v březnu.

"Mnoho přeživších premiér země, která nepodepsala dohodu o zákazu jaderných zbraní, uráží," uvedla 84letá Keiko Oguraová, které bylo v době výbuchu bomby osm let.

S dohodou OSN o zákazu jaderných zbraní před dvěma lety souhlasily dvě třetiny všech států, které organizace sdružuje. Dokument dosud ratifikovalo 32 zemí. Úmluvu nepodepsaly jaderné velmoci včetně Spojených států, Británie, Číny, Francie či Ruska.

"Žádám japonskou vládu, aby dbala volání (přeživších útoku) po podpisu a ratifikaci a Japonsko se stalo součástí dohody o zákazu jaderných zbraní," uvedl Macui. Starosta také vyzval světové lídry, obzvláště ty, jež stojí v čele jaderných velmocí, aby do Hirošimy přijeli a na vlastní oči viděli dopady výbuchu bomby.

Papež František na dnešní výročí jaderného útoku na Hirošimu vyzval k míru a zopakoval, že nejen použití atomových zbraní, ale jejich pouhé držení je nemorální.

"Nikdy nebylo jasnější, že pro vzkříšení míru potřebují všichni lidé vzdát se válečných zbraní, zejména těch nejsilnějších a nejničivějších: jaderných zbraní, které mohou ochromit a zničit celá města, celé země," uvedl František podle agentury AP. Ve svém poselství připomněl, že během své loňské návštěvy Japonska se modlil u památníku v Hirošimě a setkal se s lidmi, kteří jaderné bombardování přežili. "Využití atomové energie pro válečné účely je nemorální, stejně jako je nemorální držení jaderných zbraní," zopakoval svá tehdejší slova.

Vatikán patřil k prvním zemím, které podepsaly a ratifikovaly smlouvu OSN o zákazu jaderných zbraní, a sám František šel dále než kterýkoli papež před ním, když v roce 2017 řekl, že nejen použití, ale pouhé držení jaderných zbraní je "odsouzeníhodné". Předtím církevní učení tvrdilo, že jaderné zastrašování může být mezitím morálně přijatelné, pokud bylo použito k vzájemnému, ověřitelnému jadernému odzbrojení, připomněla AP.

Shození atomové bomby z amerického letadla na Hirošimu zabilo v roce 1945 kolem 140.000 civilistů, tisíce zemřely později na následky zranění a radiace. Další útok na Nagasaki o tři dny později připravil o život přibližně 70.000 lidí. Japonsko kapitulovalo o šest dní později.

Loading...
reklama