Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC.
Americký prezident Donald Trump v uplynulých dnech nařídil přípravu testování jaderných zbraní. O to větším překvapením jsou jeho nejnovější slova k podnikatelům. Trump prohlásil, že Washington pracuje s Moskvou i Pekingem na plánu jaderného odzbrojování.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvům a dalším úřadům, aby prověřily, zda je třeba začít s přípravou testování jaderných zbraní. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Moskva tak reaguje na Washington, který již nařídil přípravu k obnovení testování jaderných zbraní.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Írán má nadále schopnost během několika měsíců obohatit uran na dostatečnou úroveň pro výrobu jaderné zbraně. Prohlásil to šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Z jeho slov tak vyplývá, že škody způsobené americkými útoky nejsou takové, jak tvrdil Bílý dům.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl reagovat na hlasy z Ruska, které navrhují poskytnutí jaderných zbraní Íránu, jenž se v posledních potýká s útoky Izraelců a také Američanů. Podle Trumpa by se o jaderných zbraních nemělo mluvit tak lehkovážně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že pokud jeho země nebude přijata do NATO, jedinou bezpečnostní zárukou by bylo opětovné získání jaderných zbraní. Jakkoli bláznivě tento plán zní, pro Ukrajinu je naprosto klíčové, aby tyto zbraně měla k dispozici. Nikdy je však nedostane, a v dohledné době ani nevyrobí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem prohlásil, že pokud Ukrajina nebude přijata do NATO, může být jedinou dostatečnou bezpečnostní zárukou pro zemi opětovné získání jaderných zbraní. Upozornil na to server Meduza.
Čína zřejmě vymluvila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi použití jaderných zbraní v dobyvačné válce proti sousední Ukrajině. Naznačil to končící šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Autoritářský prezident Běloruska Alexandr Lukašenko oznámil, že jeho země již uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro plánované rozmístění nejnovější hypersonické balistické rakety Moskvy. Uvedla to agentura AP.
Íránští představitelé potvrdili, že Teherán tento týden povede jaderné rozhovory s představiteli Francie, Německa a Velké Británie. Děje se tak v době zvýšeného napětí mezi Íránem a Izraelem, kdy už několik měsíců hrozí otevřená válka. Panuje podezření, že Íránci chtějí vyrobit jadernou zbraň, což by výrazně změnilo mocenskou rovnováhu v regionu Blízkého východu.
V den, kdy Rusko zahájilo plnou invazi na Ukrajinu v únoru 2022, byla podle bývalého důstojníka ruských jaderných sil jeho základna uvedena do plné bojové pohotovosti. Anton, jak se muž anonymně označuje, popisuje, že zatímco do té doby se jednalo jen o cvičení, 24. února byly zbraně plně připraveny k použití.
Ruští propagandisté vytvořili falešnou obálku známého britského časopisu s cílem šířit jaderné hrozby, které měly zasáhnout západní veřejnost.
S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?
Ruský prezident Vladimir Putin nehodlá dovolit, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně. Řekl to v pátek podle agentury TASS. Kyjev přitom dnes znovu vyloučil, že by o něco takového vůbec usiloval.
Severoatlantická aliance (NATO) v pondělí zahájila každoroční cvičení Steadfast Noon, které se soustředí na manipulaci a zacházení s jadernými zbraněmi.
Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Mezikontinentální balistické střely jsou obávanými nosiči jaderných zbraní, schopné přelétnout celé kontinenty za pár minut. Extrémní rychlost a schopnost nést více hlavic dělá jejich sestřelení nesmírně obtížným. Obranné systémy jako THAAD či GMD jsou speciálně navrženy k jejich zachycení, ale žádná obrana není stoprocentní.
Evropa se děsí ruského jaderného arsenálu. Ten může být zaměřený na tisíce cílů po celém kontinentu, k tomu navíc ruské námořnictvo neustále zvyšuje svou schopnost vypálit taktické jaderné hlavice z lodí. Podle expertů by se jaderné mocnosti měly vyvarovat pokračování závodu ve zbrojení.
Ruská armáda oznámila zahájení další fáze rozsáhlého cvičení s jadernými zbraněmi nestrategického charakteru. Jde již o třetí část cvičení, které začalo na jaře a podílí se na něm i Bělorusko.
Bývalý poradce USA pro národní bezpečnost John Bolton v úterý v Soulu prohlásil, že opětovné umístění amerických taktických jaderných zbraní do Jižní Koreje by mohlo posílit její schopnost odstrašování vůči severokorejským hrozbám, zvláště v době, kdy se prohlubují vztahy mezi Severní Koreou a Ruskem, uvedla agentura Jonhap.
10. března 2026 21:53
10. března 2026 20:51
10. března 2026 19:37
10. března 2026 18:28
10. března 2026 17:16
10. března 2026 15:52
10. března 2026 15:04
10. března 2026 14:50
10. března 2026 14:03
10. března 2026 13:15
Pražská policie se od pondělního večera zabývá konfliktem dvou bezdomovců v Troji. Oba muži utrpěli zranění a skončili v péči přivolaných záchranářů. Jeden z účastníků musel být uveden do umělého spánku.
Zdroj: Jan Hrabě
Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.
