Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Studená válka by dnes byla pořádně horká. Kromě USA a Ruska by zahrnovala i třetí stát

Jaderný výbuch
Jaderný výbuch
Foto: Pixabay

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Stejně jako pes Toto z filmu Čaroděj ze země Oz, i americký prezident Ronald Reagan a sovětský vůdce Michail Gorbačov na své ženevské schůzce v roce 1985 „odtáhli závoj“, který skrýval hrůzy jaderné války, na kterou jejich státy utrácely stovky miliard dolarů. „Jadernou válku nelze vyhrát,“ prohlásili společně, a „proto nesmí být nikdy bojována.“

Tato otevřená pravda posílila argumenty pro kontrolu zbraní a snahy o nešíření jaderných zbraní. Dlouhá desetiletí složitých jednání vytvořila spletitou strukturu smluv a dohod o útočných i obranných jaderných zbraních různého dosahu, které obsahovaly ustanovení o testování, inspekcích a režimu vzájemného sledování prostřednictvím přelety.

Dohody měly své nedostatky, ale díky nim se podařilo snížit počet jaderných zbraní mezi USA a Ruskem ze 60 000 na přibližně 11 000. Podle nejnovější dohody, smlouvy New Start, podepsané v roce 2010, jsou obě strany omezeny na 1 550 rozmístěných zbraní, zbytek je uložen v rezervě.

Tento 80% pokles (nebo 95 %, pokud jde jen o rozmístěné zbraně) je významným úspěchem. Bohužel od doby, kdy USA odstoupily od smlouvy o protiraketové obraně (ABM) v roce 2002, ostatní dohody postupně padaly.

V únoru 2026, přibližně za 500 dnů, smlouva New Start, poslední zbývající prvek tohoto systému, vyprší a zanechá USA a Rusko poprvé po půl století bez omezení jejich jaderných arzenálů.

S narůstajícím napětím mezi světovými velmocemi po studené válce začíná nové závodění ve zbrojení, tentokrát nebezpečnější než to první. Bude třístranné, protože zahrnuje i Čínu, což je mnohem nestabilnější rovnice než dvoustranná soutěž. Novou hrozbou jsou také pokroky v oblasti kybernetických zbraní, umělé inteligence, potenciální militarizace vesmíru a další technologická vylepšení.

Děsivou povahu jaderného závodění je možné pochopit pouze při zpětném pohledu na dynamiku, která vedla rozumné lidi k tak groteskním extrémům. Od roku 1950 do roku 1965 se americký arzenál rozrostl z několika bomb na více než 30 000 – asi pětkrát více, než měla tehdy Sovětská unie.

Bombardovací plán (Siop) tehdy i nyní obsahoval cíle k zničení s určitým stupněm jistoty. Například prezident Dwight D. Eisenhower v roce 1960 vyslal svého poradce pro vědu George Kistiakowského a odborníka na zbraně George Rathjense na velitelství strategického letectva, aby se seznámili s tím, jaké zbraně byly přiděleny konkrétnímu sovětskému městu. Odpovědí bylo několik bomb o síle stovek násobků bomby svržené na Hirošimu.

Navzdory mnoha snahám o snížení počtu zbraní byly plány stále nesmyslně přemrštěné. Například přezkoumání nařízené prezidentem Barackem Obamou odhalilo, že v plánu bylo několik cílů, které představovaly prázdná pole. Navíc piloti jaderných zbraní dostávali i oční pásky s olověnou podšívkou, aby jedno oko zůstalo neoslepené bleskem výbuchu, i když jejich mise byly považovány za jednosměrné.

Od roku 1947 vydává Bulletin of the Atomic Scientists hodiny soudného dne jako vizuální zhodnocení globálního rizika. V roce 1991, po podpisu první smlouvy Start, byly nastaveny na 17 minut do půlnoci. Od ledna 2024 však ukazují už jen 90 sekund do půlnoci – nejblíže k symbolickému momentu apokalypsy v historii.

Čína rychle rozšiřuje svůj jaderný arzenál, zatímco Rusko modernizuje své síly a představilo nové typy jaderných zbraní. USA investují do rozsáhlé modernizace svého strategického arzenálu, jehož celkové náklady se odhadují na 1,5 bilionu dolarů. Tato kombinace vede k nebezpečné spirále, kde se tři velmoci snaží dosáhnout jaderného zastrašení, ale riziko nechtěného konfliktu se zvyšuje.

Témata:  Rusko Čína jaderné zbraně

Související

Aktuálně se děje

9:06

Dominik Duka odsloužil mši za Kirka. Přišla kritika, kardinál reaguje

Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Karel III. a Donald Trump

Experti: Britská královská rodina je pro Trumpa symbolem, po kterém touží od dětství

Při ceremoniálním přivítání Donalda Trumpa na jeho historicky druhé státní návštěvě Velké Británie je jasně vidět, jak moc ho přitahuje královský ceremoniál. Už v dětství, když mu bylo šest let, sledoval s matkou v New Yorku v televizi korunovaci královny Alžběty. Jeho matka, která se narodila ve Skotsku, byla tímto obřadem a vším, co s ním souviselo, doslova uchvácena.