Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Stoltenberg reagoval na Putinovo nedávné představení nové jaderné doktríny, která by Moskvě umožnila použít jaderné zbraně i v případě rozsáhlého leteckého útoku, do něhož by byl zapojen stát s jadernými zbraněmi.
Ukrajina dlouhodobě žádá Západ o povolení používat zbraně při útocích na ruské cíle hluboko na území Ruska. Putin však varoval, že takové útoky by Rusko považovalo za zapojení zemí NATO do války.
"Pokaždé, když jsme zvyšovali naši podporu novými typy zbraní – tanky, střelami s dlouhým doletem nebo stíhačkami F-16 – se Rusko snažilo, aby tomu zabránilo," uvedl Stoltenberg. "Neuspěli, a ani nyní by to nemělo odradit spojence NATO v podpoře Ukrajiny," dodal odcházející šéf NATO, který po deseti letech v úterý skončí ve své funkci.
Stoltenberg zdůraznil, že největší hrozbou pro NATO by bylo, kdyby Putin na Ukrajině zvítězil. Jakékoli budoucí vyjednání konce války bude muset zahrnovat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu od západních mocností, především od USA.
Dodal, že sice nevěří v možnost změnit Putinovo smýšlení o Ukrajině, ale lze "změnit jeho kalkulaci tím, že mu ukážeme, že pokračování války je pro něj natolik nákladné, že bude nucen přijmout Ukrajinu jako nezávislý suverénní stát."
Témata: válka na Ukrajině, NATO, Vladimír Putin, jaderné zbraně, Jens Stoltenberg
Související
29. září 2024 20:23
29. září 2024 18:01
25. září 2024 19:24
20. září 2024 22:09
20. září 2024 18:52
