Tři a půl roku od zahájení invaze na Ukrajinu zůstává zahraničněpolitická linie Kremlu nezměněná – a podle některých expertů se dokonce radikalizuje. Nedávná konference v Moskvě odhalila hluboké ideologické kořeny ruské expanzivní politiky a potvrdila, že válka proti Ukrajině je pouze začátkem širšího projektu přetváření světového řádu.
Jsme připraveni ukončit válku na Ukrajině co možná nejdříve, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle jeho slov preferuje diplomatické řešení konfliktu a je připravena pokračovat v jednáních s Kyjevem. Sám Putin je ochoten jednat i s ukrajinským protějškem. Na Putinova slova upozornil Kyiv Independent.
Padesát minut si v sobotu telefonovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump. Podle agentury AP to uvedl Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Hlavy obou velmocí hovořily o eskalujícím konfliktu na Blízkém východě a mírových jednáních v rámci války na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rusové podle Trumpa připravují odvetu za víkendovou speciální operaci ukrajinských tajných služeb, při které drony útočily na letadla na ruských leteckých základnách.
Sankce a vojenská podpora Ukrajině ze strany Spojených států mají své hranice. Pokud chce prezident Donald Trump reálně posílit tlak na Moskvu, bude muset přistoupit k rozhodnějším krokům – například k námořní blokádě stínové flotily nebo k cíleným zásahům proti jejímu fungování. Tento mechanismus představuje slabé místo v ruské strategii a jeho omezení by mohlo zásadně narušit základy ruské námořní přítomnosti.
Americký prezident Donald Trump dává ruskému protějšku Vladimiru Putinovi dva týdny na to, aby ho přesvědčil o tom, že Moskva stojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku jinak hrozí jiná reakce ze strany Spojených států amerických. Informovala o tom BBC.
Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.
Dlouho očekávaný telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle Bílého domu oficiálně zahájen. Trump se tímto krokem opět snaží přispět k ukončení války na Ukrajině, která trvá už přes dva roky a dál destabilizuje východní Evropu i mezinárodní vztahy.
Americký prezident Donald Trump si bude v pondělí volat s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jedním z témat bude samozřejmě otázka míru na Ukrajině. Trump podle svých slov doufá, že výsledkem jednání bude zahájení příměří.
Rusové přednesli na pátečním jednání v Istanbulu požadavky, které Ukrajina nemůže přijmout. Naznačují to informace zahraničních médií. Americký prezident Donald Trump se přesto opřel do ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a prohlásil, že se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nakonec dohodne.
Ve světle aktuálního odmítnutí Vladimira Putina zúčastnit se jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Istanbulu je na místě znovu si připomenout, oč v této válce skutečně jde – a proč vůbec začala. Tento krok ze strany ruského prezidenta jen dále potvrzuje dlouhodobý postoj Kremlu. Nejde o hledání kompromisu, ale o vnucení vlastních podmínek prostřednictvím síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden veřejně vyzval ruského diktátora Vladimira Putina, aby se ve čtvrtek osobně dostavil na jednání do Istanbulu. Reagoval tak na předchozí (a zjevně neupřímný) návrh Moskvy o možném setkání v Turecku. Co však Kreml zřejmě neočekával, bylo, že se Zelenskyj rozhodne obrátit jejich hru proti nim a přenést odpovědnost za (ne)účast přímo na Putina. Tím Zelenskyj zasadil ruskému režimu strategický úder, na nějž nebyl připraven.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj postavil Moskvu před nevyhnutelnou volbu. Buď zastavíte vraždění, nebo ponesete plnou odpovědnost za pokračující válku. Teď je všechno na ruském vůdci Vladimiru Putinovi. A jeho reakce ukáže, jestli je jen zbabělý diktátor, nebo jestli mu ještě zbyl alespoň nástin racionálního uvažování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že poletí do Turecka, kde se chce setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na jednání. To by se mělo uskutečnit 15. května.
Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá mírová jednání s Ukrajinou západní spojenci Kyjeva jednoznačně odmítli. Trvají na tom, že Moskva musí nejprve souhlasit s navrženým bezpodmínečným příměřím, které podporují Spojené státy. Čas má do pondělí, v opačném případě EU i USA zavedou „tvrdé a cílené sankce“.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání v Kremlu pozastavil nad chůzí slovenského premiéra Roberta Fica, kterou označil za „sportovní“. Událost zachytily ruské státní agentury v rámci oficiálních oslav 80. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce, kam Fico dorazil jako jeden z mála představitelů Západu.
Opozice útočí na slovenského premiéra Roberta Fica, který byl jediným zástupcem členských zemí Evropské unie na páteční vojenské přehlídce v Moskvě u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války. Podle politických soupeřů se Fico dopustil zrady.
Slovensko bylo jedinou členskou zemí Evropské unie, která měla zastoupení na páteční vojenské přehlídce v Moskvě u příležitosti oslav výročí konce druhé světové války. Premiér Robert Fico (Smer-SD) se zachoval podobně jako před lety tehdejší český prezident Miloš Zeman.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí oznámil, že Rusko jednostranně vyhlásí třídenní příměří na Ukrajině, které má vstoupit v platnost příští měsíc. Ukrajinští představitelé však přijali toto gesto se značnou skepsí a vyzvali Kreml, aby okamžitě souhlasil s delším příměřím, jež navrhuje Spojené státy.
Šéf Kremlu Vladimir Putin podle ruských médií při jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem potvrdil, že Moskva je připravena jednat s Ukrajinou bez splnění jakýchkoliv předběžných podmínek.
Americký prezident Donald Trump již připouští, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku pohrozil sankcemi, které by se mimo jiné mohly týkat bankovního sektoru. Stalo se tak poté, co Trump dnes jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Rusko a Ukrajina jsou velmi blízko dohodě, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. Stalo se tak poté, co média přinesla detaily amerického mírového návrhu. Washington je připraven uznat ruskou anexi Krymu. Ukrajina by zároveň nemohla vstoupit do NATO.
8:55
Českou horolezeckou obec zasáhla tragédie. Ve věku 46 let zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala nejvyšší horu světa Mount Everest. Osudným se jí stal pád při výstupu na devátý nejvyšší světový vrchol Nanga Parbat.
Zdroj: Jan Hrabě
Kvůli dnešnímu rozsáhlému výpadku elektrické energie, který postihl nejen Prahu, ale i další části republiky, svolal stát Ústřední krizový štáb. Jeho zasedání je naplánováno na 16:00. Cílem je vyhodnotit situaci, koordinovat další postup a zajistit, aby byly obnovy dodávek proudu i souvisejících služeb co nejrychlejší a nejbezpečnější.
