Putin tvrdí, že je po půl roce připraven jednat s Macronem

Macron po nedávném summitu Evropské unie v Bruselu naznačil, že Evropa musí být připravena na diplomatická jednání s Ruskem. Podle francouzského prezidenta bude dialog s Putinem nezbytný a užitečný v případě, že současné snahy o dosažení trvalého míru na Ukrajině selžou. Macron zároveň zdůraznil, že si Evropská unie musí pro tyto rozhovory předem vytvořit společný a pevný základ.

Poslední významný kontakt mezi oběma státníky proběhl v červenci 2025, kdy spolu hovořili telefonicky. Tehdejší diskuse se zaměřovala především na hledání možných řešení situace na Ukrajině a také na nestabilní region Blízkého východu. Současná vyjádření z Moskvy i Paříže naznačují, že by se po delší odmlce mohly diplomatické kanály mezi Ruskem a klíčovým hráčem EU opět otevřít.

Ruská strana vkládá do případného obnovení rozhovorů naději na změnu dosavadního kurzu evropské politiky. Peskov připomněl, že Putin o své touze komunikovat s francouzským prezidentem mluvil již během páteční přímé linky s veřejností. Obě mocnosti nyní vyčkávají, zda se deklarovaná ochota k dialogu promění v konkrétní diplomatické kroky a oficiální setkání.

Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

Navzdory těmto slovům o smíru však Kreml nadále trvá na svých maximalistických požadavcích. Rusko odmítá ustoupit od nároku na úplné stažení ukrajinských vojsk z celého území Doněcké a Luhanské oblasti, a to i z částí, které ruská armáda za roky bojů nedokázala obsadit. Putinův poradce Jurij Ušakov to minulý týden potvrdil strohým prohlášením, že „celý Donbas je ruský“.

Jako možný kompromis se v diplomatických kuloárech objevil návrh Spojených států na vytvoření takzvané „svobodné ekonomické zóny“. Tento plán počítá s tím, že by se ukrajinské jednotky stáhly z částí Donbasu, které dosud kontrolují, ale ruská armáda by na toto území nesměla vstoupit. Zóna by tak sloužila jako demilitarizovaný nárazník, jehož správa by byla předmětem dalších jednání.

Putin zároveň ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

Podle Putina je neschopnost Evropské unie shodnout se na přímém zabavení ruských peněz důkazem strachu. Domnívá se, že si Brusel uvědomuje tvrdé následky, které by takový krok vyvolal na mezinárodní scéně. Ruský lídr varoval, že podobné jednání nevratně podkopává důvěru v eurozónu a může být v budoucnu zneužito proti jakémukoliv jinému státu.

V otázce ochrany majetku hodlá Moskva podniknout veškeré dostupné právní kroky u mezinárodních soudů. Putin prohlásil, že Rusko bude hledat nezávislé soudní jurisdikce, které nejsou ovlivněny současným politickým kontextem. Zdůraznil, že nezáleží na tom, kolik peněz bude ukradeno, protože unie je bude muset jednou vrátit i s úroky.

K tématu války na Ukrajině se ruský prezident vyjádřil se směsicí odhodlání a ochoty k jednání, ovšem za vlastních podmínek. Prohlásil, že Rusko chce konflikt ukončit mírovou cestou a je k dialogu připraveno. Zároveň však okamžitě obvinil Kyjev, že mírové řešení odmítá, přestože prý v poslední době zaznamenal určité signály o ochotě k rozhovorům.

Mír je však podle Putina možný pouze tehdy, pokud Ukrajina přistoupí na ruské požadavky z loňského června. Ty zahrnují úplné vyklizení Doněcké a Luhanské oblasti ukrajinskou armádou a oficiální vzdání se plánů na vstup do NATO. Tyto podmínky, které Západ vnímá jako ultimátum k úplné kapitulaci, Putin označil za jediný způsob, jak vyřešit kořenové příčiny celého sporu.

Témata:  válka na Ukrajině,  Vladimír Putin