Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dejte nám jaderné zbraně, vyzval Zelenskyj Západ. Je to chorobný šílenec, reaguje Kreml

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)
Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)
Foto: FDFA Communication

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem prohlásil, že pokud Ukrajina nebude přijata do NATO, může být jedinou dostatečnou bezpečnostní zárukou pro zemi opětovné získání jaderných zbraní. Upozornil na to server Meduza.

Zelenskyj zároveň zdůraznil, že ruské jednotky by měly opustit celé ukrajinské území, pokud by Severoatlantická aliance rezignovala na své rozšiřování. Teprve poté by podle něj bylo možné otevřít otázku finanční kompenzace za veškeré škody způsobené válkou.

Během rozhovoru Zelenskyj prostřednictvím tlumočníka uvedl, že Ukrajina potřebuje buď jaderné zbraně, nebo dostatečné množství raket schopných odrazit ruské jaderné střely. Pokud podle něj Západ není ochoten poskytnout dostatečné množství zbraní, měla by Ukrajina získat zpět svůj jaderný arzenál.

Zároveň vyzval k posílení ukrajinské armády na jeden milion vojáků, financování této síly mezinárodními partnery a rozmístění zahraničních vojenských kontingentů na vybraných částech ukrajinského území, kde je potřeba zajistit stabilitu a bezpečnost civilního obyvatelstva.

Později v rozhovoru prezident uznal, že Ukrajina v současnosti nemá prostředky k úplnému osvobození okupovaných území a že vojenská podpora ze strany Západu zatím nebyla dostatečná k vytlačení ruských sil.

Zelenského výroky o možném získání jaderných zbraní vyvolaly okamžitou reakci z Moskvy. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová označila ukrajinského prezidenta za „šílence, který vidí planetu jako jeviště svých chorobných fantazií“. Zároveň tvrdila, že jeho výroky dokazují, že pro něj jaderné elektrárny nejsou zdrojem mírové energie, ale prostředkem k vydírání.

Ukrajinské vedení dlouhodobě argumentuje, že jedinou reálnou bezpečnostní zárukou pro zemi je plnohodnotné členství v NATO. Před návratem do Bílého domu se však Donald Trump vyjádřil k ukrajinské žádosti skepticky a vyjádřil pochopení pro ruské obavy z rozšiřování aliance. Podle něj je logické, že Moskva nechce mít „NATO přímo u svých hranic“. Tento argument však ignoruje fakt, že Rusko už dnes sousedí s několika členskými státy NATO, včetně Norska, pobaltských zemí, Polska a nově také Finska.

Ukrajina se vzdala svého jaderného arzenálu na základě Budapešťského memoranda, které bylo podepsáno v prosinci 1994 Ruskem, Ukrajinou, Spojenými státy a Velkou Británií. Dokument zaručoval ukrajinskou územní celistvost výměnou za odevzdání jaderných zbraní. Avšak ruská anexe Krymu v roce 2014 a následná invaze na Ukrajinu v roce 2022 podle Kyjeva ukázaly, že tyto záruky nebyly dodrženy. Proto dnes Zelenskyj znovu otevírá otázku jaderného odstrašení jako možného nástroje ukrajinské obrany, pokud se západní země nerozhodnou pro přijetí Ukrajiny do NATO.

Témata:  válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj jaderné zbraně

Související

Aktuálně se děje

15. dubna 2025 10:08

Nejtěžší chvíle jsou tady. Jak na tom aktuálně je Dáda Patrasová?

Česko bude v úterý zpovzdálí sledovat poslední rozloučení s Aničkou Slováčkovou. Velká pozornost je dnes upřena na Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou. Zejména pro slavné manžele bude dnešní den nesmírně složitý.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Kdyby Trump měl svědomí, druhý den po inauguraci stojí na Majdanu a čelí realitě ruské agrese

Donald Trump si svou politiku buduje na teatrálních prohlášeních a okázalých gestech. To by samo o sobě nemuselo být fatální, kdyby za těmito kroky stála fakta, a ne dezinterpretace nebo naprosté nesmysly. Jenže právě ty často tvoří základ jeho rozhodování – jako když nyní odmítl prodat Ukrajině systémy Patriot, protože podle něj za válku může Kyjev.