Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dejte nám jaderné zbraně, vyzval Zelenskyj Západ. Je to chorobný šílenec, reaguje Kreml

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)
Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)
Foto: FDFA Communication

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem prohlásil, že pokud Ukrajina nebude přijata do NATO, může být jedinou dostatečnou bezpečnostní zárukou pro zemi opětovné získání jaderných zbraní. Upozornil na to server Meduza.

Zelenskyj zároveň zdůraznil, že ruské jednotky by měly opustit celé ukrajinské území, pokud by Severoatlantická aliance rezignovala na své rozšiřování. Teprve poté by podle něj bylo možné otevřít otázku finanční kompenzace za veškeré škody způsobené válkou.

Během rozhovoru Zelenskyj prostřednictvím tlumočníka uvedl, že Ukrajina potřebuje buď jaderné zbraně, nebo dostatečné množství raket schopných odrazit ruské jaderné střely. Pokud podle něj Západ není ochoten poskytnout dostatečné množství zbraní, měla by Ukrajina získat zpět svůj jaderný arzenál.

Zároveň vyzval k posílení ukrajinské armády na jeden milion vojáků, financování této síly mezinárodními partnery a rozmístění zahraničních vojenských kontingentů na vybraných částech ukrajinského území, kde je potřeba zajistit stabilitu a bezpečnost civilního obyvatelstva.

Později v rozhovoru prezident uznal, že Ukrajina v současnosti nemá prostředky k úplnému osvobození okupovaných území a že vojenská podpora ze strany Západu zatím nebyla dostatečná k vytlačení ruských sil.

Zelenského výroky o možném získání jaderných zbraní vyvolaly okamžitou reakci z Moskvy. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová označila ukrajinského prezidenta za „šílence, který vidí planetu jako jeviště svých chorobných fantazií“. Zároveň tvrdila, že jeho výroky dokazují, že pro něj jaderné elektrárny nejsou zdrojem mírové energie, ale prostředkem k vydírání.

Ukrajinské vedení dlouhodobě argumentuje, že jedinou reálnou bezpečnostní zárukou pro zemi je plnohodnotné členství v NATO. Před návratem do Bílého domu se však Donald Trump vyjádřil k ukrajinské žádosti skepticky a vyjádřil pochopení pro ruské obavy z rozšiřování aliance. Podle něj je logické, že Moskva nechce mít „NATO přímo u svých hranic“. Tento argument však ignoruje fakt, že Rusko už dnes sousedí s několika členskými státy NATO, včetně Norska, pobaltských zemí, Polska a nově také Finska.

Ukrajina se vzdala svého jaderného arzenálu na základě Budapešťského memoranda, které bylo podepsáno v prosinci 1994 Ruskem, Ukrajinou, Spojenými státy a Velkou Británií. Dokument zaručoval ukrajinskou územní celistvost výměnou za odevzdání jaderných zbraní. Avšak ruská anexe Krymu v roce 2014 a následná invaze na Ukrajinu v roce 2022 podle Kyjeva ukázaly, že tyto záruky nebyly dodrženy. Proto dnes Zelenskyj znovu otevírá otázku jaderného odstrašení jako možného nástroje ukrajinské obrany, pokud se západní země nerozhodnou pro přijetí Ukrajiny do NATO.

Témata:  válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj jaderné zbraně

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 15:12

Sbormistr na Oscary nejede. Česko nakonec zvolilo jiný film

Česko bude v kategorii mezinárodní celovečerní film na 98. ročníku cen americké filmové akademie Oscar reprezentovat dokumentární film Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být. Informovala o tom Česká filmová a televizní akademie (ČFTA).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.