Bělorusko chrastí jadernými zbraněmi. Cíle si vybereme sami, vzkazuje světu Lukašenko

Tato slova následovala po podpisu smlouvy mezi Lukašenkem a Vladimirem Putinem minulý týden, která poskytuje Bělorusku bezpečnostní záruky, včetně možnosti použití ruských jaderných zbraní k obraně proti případné agresi.

Nová smlouva je součástí širší revize ruské jaderné doktríny, která poprvé zahrnuje Bělorusko pod tzv. „ruský jaderný deštník“ uprostřed rostoucího napětí se Západem kvůli válce na Ukrajině. Lukašenko zdůraznil, že odpověď na jakýkoli pokus o narušení běloruských hranic bude okamžitá.

„Přivezl jsem sem jaderné hlavice, ne jen jeden tucet,“ uvedl Lukašenko s tím, že Západ nedokázal sledovat jejich přesun. Podle něj nyní Bělorusko disponuje několika desítkami taktických jaderných zbraní.

Na rozdíl od mezikontinentálních balistických raket, které mohou zničit celé město, jsou taktické jaderné zbraně méně destruktivní a zaměřené spíše na vojenské cíle. Rozmístění těchto zbraní v Bělorusku, které má 1 084 kilometrů dlouhou hranici s Ukrajinou, zvyšuje možnosti Ruska zasáhnout cíle v regionu, včetně několika členských států NATO.

Lukašenko také požádal Putina o rozmístění pokročilejších zbraní, jako je balistická raketa středního doletu Orešnik, kterou Rusko poprvé použilo minulý měsíc proti Ukrajině. Putin odpověděl, že rakety Orešnik by mohly být rozmístěny v Bělorusku ve druhé polovině roku 2025, přičemž by zůstaly pod ruskou kontrolou, ale cíle by vybíralo Bělorusko.

„Cíle určíme zde v Bělorusku, ne Rusové,“ zdůraznil Lukašenko. „A pokud bude třeba, stiskneme tlačítko společně.“

Lukašenko připomněl, že Bělorusko disponuje přibližně 30 zařízeními pro jaderné balistické rakety, která zůstala z dob Sovětského svazu. Kromě toho Bělorusko vyrábí velká vozidla sloužící jako mobilní odpalovací zařízení pro ruské balistické rakety, včetně Orešniku.

Orešnik je schopný nést konvenční nebo jaderné hlavice a má dosah, který pokrývá celou Evropu. Ruský prezident Putin vyzdvihl schopnost této rakety, jejíž rychlost při nárazu dosahuje Machu 10, a tvrdí, že její použití může být natolik destruktivní, že jaderné zbraně se stanou téměř zbytečnými.

Putinova revize jaderné doktríny, podepsaná minulý měsíc, formálně snižuje práh pro použití ruských jaderných zbraní. Doktrína umožňuje jejich nasazení nejen jako odpověď na použití zbraní hromadného ničení proti Rusku nebo jeho spojencům, ale také v případě agrese konvenčními zbraněmi ohrožujícími „suverenitu a územní celistvost“ Ruska nebo Běloruska.

Tato změna přichází v době, kdy USA povolily Ukrajině využívat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území, což dále eskaluje napětí mezi Západem a Moskvou.

Témata:  Bělorusko,  jaderné zbraně,  Alexandr Lukašenko