Bělorusko se odvrací od Ruska? Lukašenko hledá nové spojence v jiné zemi

Lukašenko, známý svým pragmatismem a schopností lavírovat mezi Moskvou a Západem, se dlouhodobě snaží o diverzifikaci zahraničněpolitických a ekonomických vazeb. Již v roce 2016 označil Bělorusko za „spolehlivého přítele Číny navždy“ a o tři roky později ujišťoval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, že Peking se může spolehnout na podporu Běloruska „v jakékoli oblasti“. Lukašenko Čínu pravidelně chválí a označuje vzájemné vztahy za „železné přátelství“.

Ačkoli je Bělorusko na Rusku ekonomicky závislé, vztahy mezi Lukašenkem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem jsou komplikované. Lukašenko se dlouhodobě staví jako samostatný hráč, který využívá vztahy s Ruskem pro získání levných energií, ale zároveň se neváhá obracet k jiným partnerům, když to považuje za výhodné. V minulosti dokonce Lukašenko flirtoval se Západem a pokoušel se o normalizaci vztahů s Evropskou unií, aby zvýšil svůj vliv vůči Moskvě.

Nyní se však situace mění. Ruská ekonomika čelí vlastním problémům, včetně vysoké inflace a omezených zdrojů, což vyvolává otázky, jak dlouho bude Moskva schopna dotovat běloruskou ekonomiku. Navíc sankce ze strany Spojených států a EU, uvalené po brutálním potlačení protestů v roce 2020 a podpoře ruské invaze na Ukrajinu, zhoršily Lukašenkovu pozici na Západě.

V této nejisté situaci se Lukašenko obrací k Číně jako k možné spáse. Plánovaná návštěva Pekingu má posílit spolupráci v oblastech farmaceutiky, strojírenství a obrany. Lukašenko označil vztahy s Čínou za „budoucnost země“ a doufá, že posílení vazeb s Pekingem pomůže překonat ekonomické výzvy.

Lukašenko svou cestu do Číny prezentuje jako klíčovou událost, která určí směřování země na dlouhá léta. Návštěva proběhne v kontextu nadcházejících prezidentských voleb, které se v Bělorusku uskuteční 26. ledna. Lukašenko se však nemusí obávat výsledku – politická opozice je v exilu a kampaň prakticky není potřeba.

Jednou z mála proměnných, které by mohly ohrozit jeho vládu, je eskalace války na Ukrajině a její případné rozšíření na běloruské území. Běloruská armáda, postrádající motivaci i bojové zkušenosti, by zřejmě nebyla schopná čelit ukrajinskému útoku. Lukašenko se proto snaží udržet svou zemi mimo přímý konflikt a staví se do role zprostředkovatele, podobně jako Čína, která volá po mírovém řešení války.

Lukašenkova politika nyní směřuje k nalezení delikátní rovnováhy mezi Moskvou a Pekingem. S Čínou vidí příležitost k dlouhodobé stabilitě a ekonomickému růstu, zatímco vztahy s Ruskem zůstávají nezbytnou podmínkou přežití běloruského režimu. Pro Lukašenka je toto balancování klíčem k tomu, aby si zajistil dalších pět let své vlády v nejistém světě. 

Témata:  Bělorusko,  Alexandr Lukašenko