Polsko posiluje východní křídlo NATO. Dokončuje významné opevnění na hranici s Běloruskem

Polsko na hranici s Běloruskem zintenzivnilo obranu pomocí moderních bariér, sledovací techniky a zvýšené vojenské přítomnosti. „Máme denní kameru a kameru s termovizí k pozorování v noci,“ popsal situaci pro ČT příslušník pohraniční stráže Lukasz. Režim Alexandra Lukašenka podle Varšavy aktivně posílá migranty do Polska, jen letos jich bylo přes 22 tisíc. Na hranici nyní kromě pohraničníků hlídkují i tisíce vojáků a byla vytvořena dvousetmetrová nárazníková zóna.

Polsko dokončuje modernizaci svého 180 kilometrů dlouhého hraničního plotu s Běloruskem, který je nyní odolnější a vybavený novými kamerami včetně termovizí.

„Plot jsme posílili dalšími příčkami, aby je migranti nemohli tak snadno roztáhnout heverem,“ uvedli pohraničníci. Ostraha se rozšířila i na vodní plochy a železnice, kde hrozba uzavření tratí snížila běloruské provokace.

„Pokusy o zdolání plotu klesly z více než dvou set na čtyřicet denně,“ potvrdila pro ČT mluvčí Ewelina Lewkowiczová. Aktivisté však kritizují údajné porušování práv migrantů, což Varšava odmítá.

Polsko začalo stavět opevnění i na hranici s Ruskem

Polsko také před dvěma týdny zahájilo výstavbu opevnění podél své hranice s Ruskem v reakci na rostoucí napětí spojené s válkou na Ukrajině. Premiér Donald Tusk na síti X při té příležitosti oznámil, že práce na projektu zvaném Východní štít začaly, přičemž první fáze výstavby probíhají v oblasti poblíž ruské hranice. Uvedl server Newsweek. 

Polsko zahájilo tento rozsáhlý projekt Východní štít (East Shield) v květnu 2024, jehož cílem je opevnit východní hranice s Běloruskem a ruskou enklávou Kaliningrad.

Tento ambiciózní program, s investicí přibližně 2,5 miliardy dolarů, je jednou z největších investic do polské národní bezpečnosti od konce druhé světové války.

Premiér Donald Tusk zdůraznil, že výstavba opevnění má za cíl odradit potenciální agresory a zajistit bezpečnost Polska a jeho spojenců. Součástí iniciativy je i satelitní komponenta, která přispěje k zajištění bezpečnosti i ve vesmírném prostoru, kde se budou v budoucnu odehrávat i války.

Projekt má být dokončen do roku 2028. Český severní soused tak v současnosti vykazuje nejvyšší vojenské výdaje na HDP ze všech členských států NATO, jak ukazuje nedávná zpráva Aliance.

Součástí sítě opevnění na východních hranicích, zahrnuje protitankové příkopy, bunkry a další překážky, které mají zabránit nelegálnímu překračování hranic. K tomu přidává nasazení pokročilých sledovacích systémů, včetně technologií umělé inteligence, jako je obrazová inteligence (IMINT), signálová inteligence (SIGINT) a akustické monitorování. Tyto systémy mají posílit situational awareness a umožnit včasnou detekci případných hrozeb.

Témata:  Polsko,  Bělorusko,  hranice