Blíží se jednání Íránu s Evropany. Teherán chce být hegemonem, je blízko získání jaderné zbraně

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaeil Baghaei v neděli uvedl, že během tohoto týdne proběhne setkání náměstků ministrů zahraničí z Íránu, Francie, Německa a Velké Británie. „Bude projednána řada regionálních a mezinárodních otázek a témat, včetně problematiky Palestiny a Libanonu, jakož i jaderné otázky,“ shrnul. O plánovaném setkání informovaly servery Al-Džazíra a Voice of America.

Teherán od minulého týdne čelí značnému problému: Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) odsoudila Írán za to, že dostatečně nespolupracuje. Zatímco Írán po návštěvě IAEA souhlasil s omezením citlivých zásob uranu téměř zbrojního charakteru, jen o několik dní později ohlásil spuštění „řadu nových a pokročilých odstředivek“.

Odsouzení Teheránu za jeho aktivity v ohledu obohacování uranu podpořilo 19 ze 35 členských států IAEA. Dvanáct se jich zdrželo a pouze Rusko, Čína a Burkina Faso proti rezoluci hlasovaly.

Takzvané centrifugy jsou klíčové pro výrobu zbrojního uranu. „Podstatně zvýšíme kapacitu obohacování s využitím různých typů pokročilých strojů,“ nastínil mluvčí íránské organizace pro atomovou energii Behrouz Kamalvandi s tím, že jeho země „plánuje pokračovat v technické a bezpečnostní spolupráci s IAEA“.

Britské ministerstvo zahraničí Íránce varovalo před tímto směřováním. „Jsme i nadále odhodláni podniknout veškeré diplomatické kroky, abychom Íránu zabránili ve vývoji jaderných zbraní, a to i prostřednictvím zpětného zásahu, bude-li to nutné,“ uvedlo podle serveru Al-Džazíra.

Proč jaderná dohoda zkrachovala?

Íránská jaderná dohoda, známá jako JCPOA (Joint Comprehensive Plan of Action), byla uzavřena v roce 2015 mezi Íránem, pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN a EU. Cílem bylo omezit íránský jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Írán souhlasil s omezením obohacování uranu a kontrolami IAEA.

Během vlády Donalda Trumpa v roce 2018 USA od dohody jednostranně odstoupily, což vedlo k jejímu oslabení a obnovení amerických sankcí vůči Íránu. Ostatní signatáři, včetně evropských mocností, se dohodu snažili udržet při životě. Například Francie, Německo a Spojené království podle britské stanice BBC pokračovaly v jednáních s Teheránem a vytvořily mechanismus INSTEX na obcházení sankcí, což však nemělo výraznější ekonomický dopad.

V roce 2021 začala pod Bidenovou administrativou nová jednání o obnovení dohody, která však byla opakovaně přerušována. Tato jednání byla komplikována jak rostoucími politickými rozpory, tak i novými podmínkami, které kladl Írán – například zárukami proti budoucímu odstoupení USA.

Právě první Trumpova administrativa poukázala na význam evropských mocností – Francie, Německa a Spojeného království, které dokázaly JCPOA udržet při životě po dobu Trumpovy vlády.

I přes jejich úsilí začal Írán po roce 2019 postupně ustupovat od svých závazků. Zvýšil zásoby obohaceného uranu a také úroveň samotného obohacování. IAEA varovala, že se úroveň obohacení uranu blíží k 90 %, což je hranice potřebná pro výrobu jaderných zbraní. Írán výrazně překročil původně dohodnutou úroveň 3,67 %, která byla stanovena v roce 2015.

Rozhovory se západními zeměmi nicméně stále mají v Teheránu určitou podporu, jak uvedl server VOA. Prezident země Masúd Pezeškán vyjádřil odhodlání pokračovat v dialogu s cílem „odstranit pochybnosti a nejasnosti ohledně jaderného programu“ Íránu.

Geopolitická situace, včetně zapojení dalších aktérů, jako jsou Rusko a Čína, komplikovala dosažení shody. I přes snahy o diplomatické řešení nadále přetrvávají obavy z možnosti militarizace íránského jaderného programu, což dále destabilizuje regionální i globální bezpečnost.

Experti: Írán je na dosah jaderné zbraně

EuroZprávy.cz už vyzpovídaly několik expertů ohledně toho, jak moc se Írán blíží k získání jaderné zbraně. „„Poté, co se USA stáhly z íránské jaderné dohody v roce 2017, Írán už neměl žádný důvod prokazovat jakoukoli zdrženlivost při vývoji jaderné hlavice. Teherán viděl, co USA a jejich spojenci dělají vládám, které nemají jaderné zbraně a které nemají v oblibě (Irák a Libye). Proč by vlastně neměli?“ shrnula bezpečnostní analytička Eliška Filová.

Washington má „vážnou obavu“, že by Izrael mohl zaútočit na Írán svými vlastními jadernými zbraněmi, pokud by Írán vyvinul svou vlastní. „Izrael má jaderné zbraně a není úplně jasné, k čemu jsou určeny, ale neformálně je známo, že by mohly být použity proti íránským jaderným lokalitám nebo dokonce samotnému Teheránu,“ vysvětlila analytička.

Paul Salem z Middle East Institute pro EuroZprávy.cz uvedl, že Íránu může chybět jen „pár týdnů“ k získání jaderné zbraně. Současné odhady naznačují, že dostatek materiálu na jednu zbraň by Írán mohl vyrobit za „jeden až dva týdny“.

Otázkou však zůstává, zda materiál skutečně využije k výrobě zbraně, což zpravodajské služby sledují. Salem upozorňuje, že proces výroby a osazení zbraně na balistickou střelu by mohl trvat až rok. Dodal, že „Írán je schopný výroby a dokáže to rychle“, což vyvolává obavy o načasování.

Pokud by Írán vlastnil jadernou bombu, mělo by to zásadní dopady na Blízký východ. Salem zdůraznil, že USA a Izrael jsou odhodlány Íránu zabránit ve výrobě, protože by to mohlo vést k válce, pravděpodobně iniciované izraelskými útoky. Přesto není jasné, do jaké míry by se USA zapojily.

Vlastnictví jaderné zbraně by Íránu poskytlo „ultimátní bezpečnostní záruku“ proti útokům Izraele či USA. Izrael by nemohl přímo zaútočit na Írán kvůli odstrašujícímu efektu. Místo toho by pravděpodobně pokračoval v zásazích proti proíránským milicím, podobně jako Západ podporuje Ukrajinu proti jaderně vyzbrojenému Rusku.

O co Íránu vůbec jde?

Írán se vnímá jako regionální hegemon s ambicí stát se klíčovým hráčem na Blízkém východě. V cestě mu však stojí země jako Izrael, který vlastní desítky jaderných zbraní, a Saúdská Arábie. Íránský teokratický režim dlouhodobě aspiruje na export principů islámské revoluce z roku 1978, což zahrnuje boj proti Izraeli, USA a sunnitským státům v regionu.

Expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornila, že Írán a jeho spojenci představují vážnou bezpečnostní hrozbu, zejména kvůli údajnému plánu vyvinout vlastní jaderné zbraně.

„Boj proti Izraeli, ale též USA a arabským sunnitským státům na Blízkém východě tak představuje součást této kampaně. V minulých letech se Írán spolu se svými spojenci jevil jako poměrně vážná bezpečnostní hrozba, zejména v souvislosti s jeho údajným plánem vyvinout vlastní jaderné zbraně,“ podotkla Taterová.

Podle Paula Salema z Middle East Institute má Írán schopnost zahltit izraelskou a americkou obranu, což by Izrael zranilo. Nicméně Izrael má enormní ofenzivní kapacity, zejména v letectvu, které může útočit kdekoliv v Íránu. Současně je Iron Dome s americkou podporou schopen zneškodnit značné množství íránských raket a dronů. Salem varuje, že masivní raketový útok z Íránu či Libanonu by byl vážnou výzvou, i přes izraelskou obrannou technologii.

Obě strany si jsou vědomy vzájemných schopností, což přispívá k vysokému napětí. Jaderná zbraň by Íránu poskytla odstrašující efekt, který by změnil dynamiku konfliktu a podstatně oslabil pozici Izraele i USA v regionu. Podle Salema záleží hlavně na vůli ostatních aktérů. „V otázce, jestli Američané mají možnost zabránit eskalaci na Blízkém východě, je krátká odpověď – ne. Když Izrael a ostatní budou chtít jít do války, udělají to,“ upozornil. „USA tomu nemohou zabránit, pokud to některá strana opravdu chce,“ podotkl.

Američané ale „mají mnoho vlivu,“ poznamenal Salem s tím, že „poslali mnoho posil do regionu“ a „Hizballáh a Írán si díky tomu věci dvakrát promyslí“. Washington tím může sdělit, že by si měly znepřátelené strany rozmyslet přímý útok. 

Americká strana se snaží zamezit eskalaci napětí v regionu všemi dostupnými prostředky. „Řekl bych, že se neúspěšně, nebo ne dostatečně úspěšně snaží donutit premiéra (Benjamina) Netanjahua a izraelskou vládu, aby neeskalovaly do otevřené války,“ míní Salem.

„Takže si myslím, že americký vliv je omezený. Jejich zastrašení proti Íránu v menší míře existuje a jistě jsou velmi aktivní diplomaticky, a to je důležité, aby tam a zpět proudily zprávy,“ uzavřel expert z Middle East Institute. 

Témata:  Írán,  jaderné zbraně