reklama

Stavba jachty začala v roce 1936 v loděnici  Hans Heidtmann v Hamburku. Na lodi měl mít maršál absolutní pohodlí. Vedle několika pohodlných kajut, byla k dispozici i kuchyně a pohodlný salon spojený s jídelnou. Posádku tvořili čtyři muži obsluhy, kteří mohli být doplnění lidmi ze štábu velitele Luftwaffe.

Oproti dnešním luxusním jachtám nebyla Carin II žádným obrem. Na délku měřila pouhých 27,5 metru, na šířku měla jen 4,85 metru a ponor jachty byl 1,25 metru. Výtlak byl 71,25 tuny. Pohon Carin II zajišťovaly 3 motory: dva šestiválcové motory Daimler-Benz BOM 54 a jeden dvanáctiválec Daimler-Benz BOM 85. Maximální rychlost lodi byla 14 uzlů tedy 26 kilometrů v hodině.

 J

achtu Göring v přítomnosti své druhé ženy Emmy dostal 27. července 1937 a bylo to pro něj velké překvapení. Loď byla pojmenována podle jeho první manželky, která zemřela v roce 1931. Prvním hostem na jachtě byl italský Duce Benito Mussolini. O rok později z Carin II sledoval námořní manévry osobně Adolf Hitler. Krátce před zahájením 2. světové války se Göring v červenci a srpnu 1939 na lodi vydal na dovolenou, aby přesvědčil svět, že se žádná válka nechystá…

To byla poslední plavba, kterou na lodi nacistický pohlavár vykonal. Během války byla loď zakotvena na Havele v berlínské čtvrti Špandava. V březnu 1945 pak před postupující Rudou armádou odplula do Kielu, kde byla 8. května ukořistěna Brity. Loď byla přejmenována na počest manžela královny Viktorier HMS Royal Albert a na konci srpna roku 1945 na ní vykonal prohlídku kielského přístavu britský maršál Bernard Montgomery.

V britských službách jachta sloužila jako strážní loď a později i jako rybářský člun. Roku 1950 byla loď přeložena na Rýn a byla nákladně opravena do své původní úlohy. Znovu změnila i jméno a stal se z ní HMS Prince Charles. Během let se na její palubě plavila kompletní královská rodina včetně královny Alžběty II, prince Filipa a prince Charlese a podívala se do Basileje i do Londýna.

Poté se ovšem do osudu lodi znovu vrátilo jméno Göring. Vdova po říšském maršálovi Emmy podala žalobu o navrácení lodi. Jachta nebyla totiž žádnou zbraní či ukradenou válečnou kořistí získanou na nepříteli, ale osobním majetkem velitele Luftwaffe a proto byla zabavena protiprávně. Překvapivě německý soud tuto argumentaci přijal, a roku 1960 se Emmy Göringové jachta vrátila. Ta jí obratem ruky za 33 000 marek prodala nejmenovanému podnikateli, který ji přejmenoval na Theresii a používal jachtu na obchodní a rodinné akce.

Roku 1973 byla loď prodána novináři Gerdu Heidemannovi. Opět se tak částečně vrátila do rodiny nacistického maršála. Jediná Göringva dcera Edda byla totiž partnerkou nového majitele. Heidemmann loď přejmenoval na Theresii Carin II a investoval více než jeden milion marek do její rekonstrukce tak, aby co nejvíce připomínala dny, kdy se na ní plavil jeden z největších nacistických zločinců. Dokonce se podařilo obnovit i původní knihovnu.

Heidemann se ovšem zapletl do podvodu s falešnými deníky Adolfa Hitlera a skončil ve vězení. Theresii Carin II zabavila banka a roku 1985 loď od ní za 270 000 DM koupil egyptský obchodník Mustafa Karim. Při pokusu o přeplutí do Egypta v roce 1987 však loď musela nouzově zakotvit v libyjském Benghází. Protože Karimova žena, která byla také na palubě, byla Američanka, loď Libyjci zabavili a posádkou obvinili ze špionáže. Vše se podařilo vyřešit až po několika měsících. Teprve poté se Carin II dostala do egyptského přístavu El Gouda.

Karim chtěl jachtu přestavit na potápěčskou loď, která by vozila turisty na zajímavé potápěčské lokality. Než k tomu však došlo tak roku 1993 zemřel. V rodině propukly spory o jeho majetek, které byly vypořádaný teprve v roce 2003.  Vdově se jachtu podařilo prodat až roku 2009 nejmenovanému německému podnikateli z Hamburku. V roce 2012 loď podstoupila rozsáhlou rekonstrukci a vrátila se ke jménu Prince Charles. Dnes jachta brázdí egyptské vody a snad již ji čeká jen klidná plavba.