Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O rakouské občanství požádalo už 8800 potomků obětí nacismu

Rakousko
Rakousko
Foto: Pixabay

Zhruba 8800 potomků lidí, kteří přežili pronásledování nacisty, požádalo na základě nového zákona o rakouské občanství. V platnost vstoupila norma přitom teprve 1. září, informovala dnes agentura APA. Žádost mohou za určitých podmínek podat i potomci lidí původem z Česka či Slovenska.

O rakouské občanství mohou podle nového zákona žádat přímí potomci lidí, které pronásledoval nacistický režim, tedy děti, vnuci či pravnuci. Právo podat žádost mají i adoptivní děti, pokud si je oběti nacistické perzekuce osvojily v dětském věku.

Za oběti nacistické krutovlády se přitom podle zákona považují lidé, kteří Rakousko opustili před 15. květnem 1955, protože byli vystaveni perzekuci ze strany orgánů Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) nebo úřadů třetí říše nebo se jí mohli "důvodně" obávat. Museli přitom původně trvale žít na území Rakouska a mít jeho občanství nebo občanství některého z nástupnických států Rakouska-Uherska, mezi něž patří i Česko a Slovensko.

Žádost o rakouské občanství na základě nového zákona od počátku září podle ministerstva zahraničí podalo už zhruba 8800 lidí. Nejčastěji formuláře přijímaly zastupitelské úřady v Izraeli, Británii, USA a zemích Jižní Ameriky.

Rakousko se stalo součástí třetí říše po takzvaném anšlusu v březnu 1938. Ze země následně utekly asi dvě třetiny židovských obyvatel, zhruba 65.000 rakouských Židů nacisté zavraždili v koncentračních táborech. Pronásledování čelili také političtí odpůrci, Romové, homosexuálové či Svědkové Jehovovi. Samotní pronásledovaní mohli o udělení či vrácení rakouského občanství žádat již dříve.

Témata:  Rakousko státní občanství II. světová válka

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.