reklama

O rakouské občanství mohou podle nového zákona žádat přímí potomci lidí, které pronásledoval nacistický režim, tedy děti, vnuci či pravnuci. Právo podat žádost mají i adoptivní děti, pokud si je oběti nacistické perzekuce osvojily v dětském věku.

Za oběti nacistické krutovlády se přitom podle zákona považují lidé, kteří Rakousko opustili před 15. květnem 1955, protože byli vystaveni perzekuci ze strany orgánů Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) nebo úřadů třetí říše nebo se jí mohli "důvodně" obávat. Museli přitom původně trvale žít na území Rakouska a mít jeho občanství nebo občanství některého z nástupnických států Rakouska-Uherska, mezi něž patří i Česko a Slovensko.

Žádost o rakouské občanství na základě nového zákona od počátku září podle ministerstva zahraničí podalo už zhruba 8800 lidí. Nejčastěji formuláře přijímaly zastupitelské úřady v Izraeli, Británii, USA a zemích Jižní Ameriky.

Rakousko se stalo součástí třetí říše po takzvaném anšlusu v březnu 1938. Ze země následně utekly asi dvě třetiny židovských obyvatel, zhruba 65.000 rakouských Židů nacisté zavraždili v koncentračních táborech. Pronásledování čelili také političtí odpůrci, Romové, homosexuálové či Svědkové Jehovovi. Samotní pronásledovaní mohli o udělení či vrácení rakouského občanství žádat již dříve.

reklama