Skupina vědců objevila dosud nejstarší dochovaný důkaz o nákaze pravými neštovicemi, který ukazuje, že se tato nemoc šířila v severní Evropou v čase, kdy tam žili Vikingové.
Podle serveru listu The Guardian to badatelé uvádí v článku v prestižním časopise Science.
"Myslím, že se lze domnívat, že Vikingové byli superpřenašeči (neštovic)," řekl profesor Eske Willerslev, který vedl výzkumný tým. Badatelé nalezli v 11 z 1867 zkoumaných ostatků lidí nalezených od Dánska až po Rusko zemřelých mezi lety 600 až 1050 stopy DNA viru variola, který neštovice způsobuje. "Je to nejstarší potvrzený případ pravých neštovic," prohlásil profesor.
Neštovice byly v minulosti považovány za jednu z nejnebezpečnějších nemocí na světě, jen za 20. století mají na svědomí asi 300 až 500 milionů lidských životů. V 80. letech minulého století však Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila nákazu za vymýcenou díky úspěšné očkovací kampani. Vzorky viru lze dnes nalézt jen ve zkumavkách ve dvou laboratořích na světě.
I přes těžké dopady nemoci na lidstvo je její původ stále nejasný. Předchůdce viru variola zřejmě přešel na člověka z hlodavců před několika tisíci lety v Africe. Podle psaných záznamů mohli neštovicemi trpět panovníci ve starověkém Egyptě, dosud nejstarší geneticky potvrzený nález viru však pocházel z mumifikovaného dítěte zemřelého v 17. století, jež bylo nalezeno na území dnešní Litvy.
Nově nalezené vzorky viru se mírně liší od jeho "moderní" verze, podle vědců však zřejmě pochází ze společného předka, který mezi lidmi koloval už asi před 1700 lety. Badatelé doufají, že by jim nález mohl napovědět více o tom, jak virus mutuje, a tím pomoci při případném boji proti dalším verzím viru, jež by mohly v budoucnu znovu přejít ze zvířat na člověka.
