reklama

Stejné betonové sloupy byly na někdejší vnitroněmecké hranici mezi NDR a západním Německem, naopak na československém, respektive českém pomezí v minulosti rozmístěny nebyly.

Již dříve byla výměna dokončena na úsecích německo-polské hranice ve spolkových zemích Meklenbursko-Přední Pomořansko a Braniborsko, zbývala tak jen hranice Saska s Polskem. Práce na 120kilometrovém saském úseku německo-polské hranice, kde bylo 307 sloupů z dob NDR, začaly již předloni na podzim. Tehdy se jich výměny dočkalo 16. Práce se pak znovu rozběhly v loňském roce.

"Plán byl, že budeme postupovat od jihu k severu a že za několik měsíců bude hotovo. Ale nebylo tomu tak, protože jsme museli respektovat vegetační klid v parku v Bad Muskau," řekla dnes v Bad Muskau Annette Rothenbergerová-Temmeová, která je šéfkou GeoSN. "Po dohodě s parkem proto bylo ponecháno posledních osm zdejších sloupů na letošní podzim. A nyní je hotovo," dodala.

Rothenbergerová-Temmeová uvedla, že o poslední sloupy se veřejnost velmi zajímala. "Neustále se nás lidé ptali, zda by si je nemohli vzít, protože by byla škoda je pouze zlikvidovat. My jsme jim je ale dát nemohli, protože sloupy jsou majetkem spolkové vlády," vysvětlila.

"Poslední sloupy dostává k vystavení nadace Parku knížete Pücklera Bad Muskau (Fürst-Pückler-Park Bad Muskau)," řekla ČTK Barbara Woltersová, která je mluvčí GeoSN. Holger Daetz, který je šéfem nadace pečující o park zapsaný na seznamu kulturního dědictví UNESCO, dnes převzal také pamětní fragment z původního hraničního sloupu číslo 295. Stejnou upomínku dostali i manželé Birgit a Jürgem Weserovi, kteří se letos v srpnu na zámku v Bad Muskau brali a před tímto sloupem z doby NDR se tehdy vyfotografovali.

"Byl to takový nápad. Řekl jsem si, že prostě fotku u hranice s ještě starým sloupem chci mít," prohlásil Weser o netradiční svatební fotografii. Dodal, že kousek betonového sloupu, který dnes dostal, si doma s ženou vystaví u fotky.

Daetz řekl, že výměnu vnímá s jistými rozpaky, protože místo původních zašlých sloupů ty sklolaminátové září novotou. "Opět to zdůrazňuje, že je tady hranice, i když je dnes volně průchozí," uvedl s tím, že byl zvyklý hranici nevnímat, což nyní není možné. "Ale chápu to," řekl. Daetz rovněž poznamenal, že na přítomnost hranice nedávno ukázal koronavirus, když Polsko v rámci karanténních opatření uzavřelo za pomoci vojska hranice.

Na náhradě sloupů se v roce 2011 dohodla Stálá německo-polská hraniční komise. "Výměna všech německých hraničních sloupů mezi Meklenburskem-Předním Pomořanskem a Polskem se uskutečnila mezi roky 2014 a 2017, dokončovací práce se pak odehrály v roce 2018," řekl ČTK Jörg Rubach z katastrálního a zeměměřičského úřadu Meklenburska-Předního Pomořanska. Rubach, který je zároveň členem zmíněné hraniční komise, upřesnil, že v Meklenbursku-Předním Pomořansku byly zachovány dva sloupy. "Jeden byl předán Pomořanskému zemskému muzeu v Greifswaldu, druhý byl restaurován a vystaven v budově zeměměřičského úřadu v meklenburské metropoli Schwerinu," uvedl.

Rubach dodal, že až na drobné dokončovací práce byla výměna dokončena i v braniborském úseku německo-polské hranice.

Původní sloupy z 60. let byly betonové a opatřené cedulkou se státním znakem NDR, což bylo kladivo s kružítkem ve věnci zlatých klasů. Po sjednocení Německa v říjnu 1990 byly sloupy postupně přetřeny konzervačním nátěrem v německých barvách, tedy černé, červené a zlaté, ale jejich životnost i tak dosáhla konce. Beton na některých sloupech byl natolik poškozený, že byly viditelné i železné výztuhy. Nové kusy, které jsou sklolaminátové, jsou vysoké zhruba tři metry, z toho 2,1 metru je nad zemí.

reklama