Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ozonová vrstva se podle OSN pomalu obnovuje, zacelit se má do roku 2066

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: www.nasa.gov

Ozonová vrstva nad zemským povrchem se pomalu, ale znatelně obnovuje, a pokud bude tento vývoj pokračovat stejným tempem, měla by se díra nad Antarktidou zacelit za přibližně 43 let. S odkazem na novou zprávu OSN o tom dnes informuje agentura AP.

K obnovování ozonové vrstvy podle vědecké analýzy, která se provádí každé čtyři roky, dochází 35 let poté, co se státy světa dohodly, že přestanou používat chemikálie, jež ozonovou vrstvu poškozují. Tato vrstva totiž chrání Zemi jako jakési brýle proti slunci před nebezpečným ultrafialovým zářením, které je spojováno s rakovinou kůže, šedým zákalem či poškozením zemědělských plodin.

"V horních vrstvách stratosféry a v ozonové díře vidíme, že se situace zlepšuje," řekl Paul Newman, který se na analýze podílel.

Na pólech nastal v 80. letech minulého století obzvlášť rychlý úbytek ozonu. Situace se ale zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Zejména freony se masově používaly třeba jako nosné plyny v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách.

Ozonová vrstva se podle nynějších zjištění obnovuje pomalu; celosvětové průměrné množství ozonu ve výšce 30 kilometrů v atmosféře se nevrátí na úroveň před rokem 1980 dříve než v roce 2040. Ještě déle bude trvat zacelování ozonové vrstvy na obou pólech. Nad Arktidou se má stav ozonu vrátit na normální úroveň kolem roku 2045, zatímco nad Antarktidou, kde je ozon tak řídký, že se ve vrstvě každoročně objevuje obrovská díra, se zacelení očekává až kolem roku 2066.

"Opatření zaměřená proti ozonové díře jsou precedentem pro opatření v oblasti klimatu. Náš úspěch při postupném odstraňování chemických látek, které poškozují ozonovou vrstvu, nám ukazuje, co lze a co je třeba udělat (...) pro přechod od fosilních paliv, pro snížení množství skleníkových plynů a tím i omezení oteplování," uvedl generální tajemník Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas.

Odborníci se poprvé zabývali také možnými dopady geoinženýrských projektů na ozonovou vrstvu. Zpráva například varovala, že snahy o umělé ochlazování planety pomocí vypouštění aerosolů do atmosféry, které by odrážely sluneční záření, by mohly způsobit až 20procentní ztenčení ozonové vrstvy nad Antarktidou, píše AP.

Témata:  Země 1

Související

Aktuálně se děje

7. června 2026 19:15

Veronika Arichteva prožívá velmi bolestné období. Tátovi poslal do nebe vzkaz

Herečka Veronika Arichteva prožívá velmi bolestné období, které bylo v uplynulém roce poznamenáno hned několika rodinnými tragédiemi. Koncem dubna loňského roku navždy odešel její milovaný tatínek, filmový producent Pavel Nový, který podlehl těžké nemoci ve věku 71 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Zatmění Slunce, ilustrační fotografie.

Zatmění Slunce se blíží. Vše, co o něm potřebujete vědět

Letos 12. srpna nastane úplné zatmění Slunce, které po více než dvou letech nabídne jedinečnou nebeskou podívanou. Tento úkaz se objevuje ve chvíli, kdy Měsíc projde mezi Sluncem a Zemí, čímž na naši planetu vrhne stín a v určitých oblastech světa kompletně zablokuje sluneční svit. Úplné zatmění, při němž obloha na moment zcela ztmavne, budou moci sledovat pozorovatelé v částech Grónska, na Islandu, v severním Španělsku a v severovýchodním Portugalsku. Obyvatelé ostatních částí Evropy, Afriky a Severní Ameriky pak uvidí zatmění částečné, kdy Měsíc zakryje pouze část slunečního disku.