O nejsilnější zbrani světa by se daly vést sáhodlouhé spekulace. Podle některých jde o americké letadlové lodě, masivní smrtící jednotky schopné udeřit kdekoliv na světě. Jiní za zbraně považují hackery, počítačové mágy, kteří dokáží udeřit na systémy nepřítele a zcela je vyřadit z provozu. Obecně se ale pojmem zbraň rozumí jeden objekt, a tím nejsilnějším je bezesporu ruský Car.
Atomová bomba Car je nejsilnější zbraní, jakou kdy lidstvo použilo. Sovětský svaz ji odpálil 30. října 1961 nad severním Ruskem. Zbraň o váze 27 tun byla dlouhá 8 metrů a její průměr byl zhruba 2 metry. Samotný výbuch byl 3800krát silnější než výbuch bomby, která zničila Hirošimu.
Po konci druhé světové války začaly svět děsit jaderné zbraně. Sovětský svaz ale v této válce prohrával a nejsilnější jadernou velmocí byly Spojené státy, s čímž se Východ nedokázal smířit. Rozhodl se proto k unikátnímu kroku - vytvořit zbraň tak velikou, že ji ani americká armáda nepřekoná.
Práce na konstrukci bomby Car začaly v roce 1954 v uzavřeném městě Arzamas-16 pod vedením akademiků I. V. Kurčatova a J. B. Charitona. Kurčatov nebyl ve světě vědy neznámý, v roce 1939 zkonstruoval první sovětský cyklotron a s radioaktivitou měl bohaté zkušenosti. Jak se později ukázalo, sázka na něj se Sovětskému svazu vyplatila, dal mu totiž bombu nebývalých účinků.
Car byla třístupňová termonukleární puma o energii přibližně 50 až 58 megatun TNT. Pro představu, bomby, které zničily Hirošimu a Nagasaki, měly sílu jen něco kolem 15 - 22 kilotunami TNT. První stupeň bomby využívá štěpné reakce pro kompresi termonukleárního druhého stupně. Jeho energie následně komprimuje třetí, mnohem větší, termonukleární stupeň, čímž dojde k masivnímu výbuchu.
Podle původních plánů měli Sověti vyvinout mnohem silnější bombu, která měla uvolnit energii o síle 100 megatun TNT. Od tohoto plánu ale později upustili, a to z několika důvodů. Bomba by k totiž vytvořila příliš velké množství radioaktivního spadu, který by dopadl na obydlené území Sovětského svazu.
Sověti navíc ke konci 50. let nedosahovali takové přesnosti navádění zbraní jako Američané, letadlo, které pumu shodilo, by tak nemělo čas dostat se do bezpečné vzdálenosti. Ostatně i to byl jeden z důvodů, proč se rozhodla armáda kompenzovali účinnost navádění zvyšováním ničivého potenciálu atomových bomb.
Přesto je samotná zbraň úctyhodná. Vážila 27 tun a byla dlouhá 8 metrů, její průměr byl zhruba 2 metry a samotný výbuch byl několikatisíckrát silnější než výbuch bomby, která zničila Hirošimu
Bomba byla svržena ze speciálně upraveného bombardéru Tu-95 v 11:32 moskevského času nad sovětskou jadernou střelnicí Nová země z výšky jedenácti kilometrů. Výbuch nastal ve výšce 4000 metrů nad zemí. Síla výbuchu je experty odhadována na 57 až 58,6 megatun.
Okamžitě po výbuchu se vytvořila ohnivá koule o průměru 8 km. Bomba zničila vše ve vzdálenosti 55 km od výbuchu, stovky kilometrů daleko od výbuchu byly zničeny domy, okna a dveře, a teplo způsobilo popáleniny 3. stupně na vzdálenost 100 km. Tlaková vlna dosáhla vzdálenosti 700 km a ještě ve vzdálenosti 900 km výbuch ničil okenní tabule a rámy.
Světlo z výbuchu bylo pozorovatelné téměř 1000 km od místa výbuchu a následný atomový hřib byl 64 kilometrů vysoký a 95 km široký v průměru. Seismická vlna vytvořená výbuchem oběhla planetu Zemi více než třikrát.
Test nejmocnější zbraně doslova šokoval svět. Zkouška ukázala skutečné nebezpečí jaderného zbrojení a Sovětský svaz i Spojené státy po jejím odpálení zahájily jednání o omezení jaderných zkoušek, které skončily podpisem Smlouvy o omezení jaderných zkoušek.
Témata: jaderné zbraně, výbuchy jaderné zbraně
Související
14. listopadu 2024 11:15
18. října 2024 20:06
14. října 2024 10:12
30. září 2024 18:30
5. září 2024 17:11
14. srpna 2024 16:39