Pozor na bolestivé lymfatické uzliny, ale i na jejich zvětšení bez bolesti!

Lymfatický systém, jeho anatomie, funkce a umístění uzlin

Lymfatický systém je součástí imunitního systému, který se skládá z rozsáhlé sítě cév a uzlin rozmístěných po celém těle. Jeho hlavní úlohou je transport lymfy, čiré nebo mléčně bílé tekutiny obsahující imunitní buňky, které pomáhají tělu bojovat.

Lymfa také odvádí odpadní látky a toxiny z tkání, což pomáhá detoxikaci organismu. Anatomie lymfatického systému zahrnuje lymfatické cévy, které jsou podobné krevním cévám, ale mají tenčí stěny a více chlopní, které zabraňují zpětnému toku lymfy. Tyto cévy vedou lymfu do lymfatických uzlin, které fungují jako filtrační stanice.

Lymfatické uzliny jsou malé útvary fazolovitého tvaru strategicky rozmístěné po celém těle, včetně krku, podpaží, třísel a také v oblasti břicha.

V těchto uzlinách dochází k filtraci lymfy, při které se odstraňují bakterie, viry a další škodlivé částice, které mohou ohrozit tělo. Funkce lymfatického systému je neocenitelná. Nejenže pomáhá udržovat rovnováhu tělesných tekutin a odstraňovat odpadní látky z organismu, ale hraje také rozhodující roli v imunitní reakci.

Lymfatické uzliny jsou domovem lymfocytů, typu bílých krvinek, které produkují protilátky a podílejí se na ničení patogenů. Když lymfatické uzliny zjistí přítomnost nežádoucích mikroorganismů, aktivují imunitní buňky k boji proti nim.

Pozor na bolestivé lymfatické uzliny, ale i na jejich zvětšení bez bolesti!
Foto: Shutterstock

Bolestivé uzliny signalizují zánět, původ závisí na tom, které z nich bolí

Bolestivé lymfatické uzliny nejčastěji signalizují zánětlivý proces v těle, který může být vyvolán různými příčinami. Rozpoznání toho, které uzliny jsou postiženy bolestí, může napovědět o zdroji infekce i o typu patogenu, který za ní stojí.

Uzliny v krku jsou často bolestivé při infekcích dýchacích cest, jako je angína, nebo při zánětech dutiny ústní. Zvětšení a bolest těchto uzlin může znamenat, že imunitní systém reaguje na patogeny, které do těla vstupují nosem a ústy. Pokud vás bolí lymfatické uzliny v podpaží, souvisí to nejčastěji se zánětem a infekcí horních končetin.

V případě bolestivých uzlin v oblasti třísel je nutné uvažovat o původu zdravotních problémů v dolních končetinách nebo v oblasti genitálií či celé pánve.

Platí však zároveň také to, že bolestivé uzliny nemusí vždy znamenat lokální infekci. Mohou být také projevem systematičtějších zánětlivých stavů, jako jsou autoimunitní onemocnění, která postihují prakticky celé tělo bez omezené lokalizace.

V některých případech může bolest uzlin bez zjevného zvětšení nebo jiných příznaků vyžadovat důkladnější vyšetření, aby se včas vyloučila závažnější příčina. Je proto velmi důležité, aby lidé, kteří pociťují dlouhodobou bolest lymfatických uzlin nebo si všimnou náhlého zvětšení lymfatických uzlin, včas vyhledali lékařskou pomoc.

Lékař může pomocí anamnézy, fyzikálního vyšetření a dalších diagnostických postupů určit příčinu příznaků a potvrdit nebo vyloučit zánětlivý původ.

Pozor na zvětšené uzliny bez bolesti, může jít o rakovinu

Zvětšené lymfatické uzliny bez bolesti mohou být příznakem něčeho banálního, například mírné přetrvávající infekce, ale v některých případech může tento příznak signalizovat i závažnější zdravotní problémy, včetně rakoviny.

Uzliny se zvětšují z mnoha důvodů. Jejich funkcí je filtrovat lymfu a bojovat proti infekcím, takže jakékoli zvýšení jejich aktivity může vést ke zvětšení.

Zvětšení uzlin, které přetrvává déle než několik týdnů a je bez zjevné příčiny nebo je spojeno s dalšími příznaky, jako je úbytek hmotnosti, noční pocení nebo výrazná únava, vyžaduje důkladné vyšetření. Ve skutečnosti mohou být zvětšené uzliny jedním z prvních signálů lymfomu, závažného typu rakoviny lymfatického systému.

Kromě lymfomu mohou zvětšené lymfatické uzliny bez bolesti souviset i s jinými druhy rakoviny, jako je rakovina prsu, prostaty nebo dokonce žaludku. Tyto typy rakoviny mohou rovněž metastázovat do lymfatického systému.

Pokud jste si všimli zvětšených lymfatických uzlin, neměli byste odkládat návštěvu lékaře. Pouze lékař může doporučit různá diagnostická vyšetření, jako jsou krevní testy, ultrazvuk, CT a MRI, a v některých případech může být nutná biopsie lymfatické uzliny. Včasné rozpoznání příčiny je zásadní pro úspěšnou léčbu, a to včetně nádoru nebo rakoviny.

Co znamenají bolestivé lymfatické uzliny u dětí

Pokud se bolestivé lymfatické uzliny objeví u dětí, jsou často příznakem běžné a snadno léčitelné infekce. Když jsou děti vystaveny patogenům, jako jsou viry nebo bakterie, jejich lymfatické uzliny reagují zvětšením a bolestivostí, tj. bojem proti infekci.

Nejčastější příčinou bolestivých lymfatických uzlin u dětí jsou respirační infekce, jako je angína, nebo zánět středního ucha. Mezi další časté příčiny patří infekce dutiny ústní nebo zubní infekce. V některých případech mohou bolestivé uzliny signalizovat také kožní infekce, kdy jsou uzliny často citlivé a typické je zarudnutí kůže.

Ačkoli jsou tyto příčiny často neškodné a přechodné, v některých případech mohou bolestivé uzliny signalizovat i závažnější zdravotní problémy. Mezi ně patří u dětí zejména autoimunitní onemocnění, jako je juvenilní idiopatická artritida.

Mnohem méně často, ale o to závažněji mohou bolestivé lymfatické uzliny způsobovat také onkologická onemocnění, zejména již zmíněný lymfom.

Rodiče by měli být ostražití vůči příznakům, které doprovázejí bolest lymfatických uzlin. Mezi varovné příznaky patří horečka, nevysvětlitelná únava, noční pocení nebo rychlá a nevysvětlitelná ztráta hmotnosti. Tyto příznaky vyžadují naléhavé vyšetření, protože mohou naznačovat závažnější příčinu než jen přechodný zánět.

Pokud jsou bolestivé lymfatické uzliny pouze mírným a krátkodobým problémem spojeným s běžnou infekcí, není třeba hned propadat panice.

Důležité jsou i další příznaky a diagnostika, co se ještě vyšetřuje?

Při diagnostice bolestivých lymfatických uzlin je stejně důležité věnovat pozornost dalším příznakům, které mohou napovědět více o příčině onemocnění.

Také podle nich pak může lékař začít s anamnézou a zjistit případné příznaky, rizikové faktory nebo vedlejší projevy. Následné fyzikální vyšetření zahrnuje palpaci lymfatických uzlin, přičemž se posuzuje jejich velikost, tvar a citlivost.

Následují laboratorní testy, které hrají v diagnostickém procesu zásadní roli, neboť zjišťují přítomnost infekcí a zánětů v těle. Krevní testy zase mohou ukázat změny v počtu bílých krvinek, což svědčí o celkové imunitní reakci. Jako doplněk mohou být provedeny další testy k vyhledání konkrétních patogenů.

K zobrazení struktury lymfatických uzlin a jejich okolí se používají zobrazovací metody, jako je ultrazvuk, rentgen hrudníku nebo počítačová tomografie.

Tyto metody umožňují lékařům vidět zvětšené uzliny i v hlubších částech těla a zjistit možné příčiny zvětšení. V případě podezření na závažnější onemocnění je třeba provést biopsii zvětšené lymfatické uzliny.

Tento postup zahrnuje odběr vzorku tkáně z lymfatické uzliny, který je následně podroben histologickému a cytologickému vyšetření s cílem zjistit přítomnost rakovinných buněk nebo jiných patologických stavů. Všechny tyto postupy a celé vyšetření musí být provedeny včas, tj. jakmile se objeví první příznaky. Teprve poté může být nasazena správná léčba.

Kdy jít k lékaři a jak dlouho mohou uzliny bolet

Rozhodování o tom, kdy vyhledat lékařskou pomoc v případě bolestivých uzlin, je otázka, kterou jako laik jistě těžko posoudíte. Platí tedy, že pokud jsou bolestivé uzliny reakcí na viditelnou infekci, například opar, jedná se pouze o dočasný stav.

Toto období obvykle trvá 3 dny až 2 týdny. V takových případech doporučujeme sledovat průběh onemocnění, příznaky a podávat symptomatickou léčbu, tj. odpočinek, pití tekutin a v případě silné bolesti nebo horečky podávat volně prodejné léky. Existují však určité situace, kdy je včasná návštěva lékaře nezbytná.

Pokud bolestivé uzliny přetrvávají déle než 2 týdny a jsou doprovázeny dalšími příznaky, včetně dlouhodobě zvýšené teploty, je nejvyšší čas navštívit lékaře.

Kromě zvýšené teploty patří mezi varovné příznaky vysoká horečka, nevysvětlitelný a náhlý úbytek hmotnosti, noční pocení, silná a dlouhodobá únava, častý výskyt migrény nebo prudká a zhoršující se bolest uzlin.

Dlouhodobé ignorování zvětšení mízních uzlin nebo bolesti může v „lepším“ případě znamenat prudké zhoršení a rozšíření zánětu, v horším případě zanedbání počátečních příznaků rakoviny. Pamatujte, že ačkoli se většinou jedná o běžný jev související s krátkodobou infekcí, nikdy byste tento příznak neměli podceňovat.

Témata:  pr článek,  zdraví