Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tajemná moc rituálů: Čeští religionisté se vydali na Mauricius, provedli unikátní studii

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Rituály pomáhají lidem zvládat nejistotu a úzkost, ověřili religionisté z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výzkum prováděli v hinduistické komunitě na ostrově Mauricius v Indickém oceánu.

Výsledky dnes zveřejnil časopis Philosophical Transactions of Royal Society B, oznámila Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Sociální vědci dlouho hledají uspokojivé vysvětlení pro obecnou rozšířenost rituálů v lidských společnostech napříč epochami i kontinenty. Podle více než 100 let staré teorie antropologa Bronislawa Malinowského pociťují lidé díky rituálům alespoň částečnou kontrolu nad nejistou budoucností, a zbavují se tak nepříjemné úzkosti vyvolané nekontrolovatelnými hrozbami. "Před námi však nikdo přímo tuto hypotézu experimentálně neověřoval," uvedl Martin Lang, který společně s Janem Krátkým výzkum vedl.

Pro výzkum si religionisté vybrali komunitu Maráthů, kteří uctívají boha Ganéšu. Přizvali 75 žen z komunity, které pravidelně navštěvují chrám. Výzkumníci u nich nejprve vyvolali úzkost, poté sledovali, jak se s ní vypořádají, pokud budou mít možnost se modlit, anebo jen tiše sedět v prázdné místnosti.

Zdrojem stresu byl úkol, který ženy dostaly. Měly si připravit projev o tom, jak se chránit před povodněmi. Za pomoci dotazníků i měření srdečního tepu pak vědci zjišťovali míru vyvolané úzkosti. U obou skupin žen se projevila zvýšená úzkost po první části experimentu. Jak subjektivně pociťovaná, tak fyziologická úzkost ale mnohem rychleji opadly u žen, které se mohly pomodlit v chrámu, případně i provést ochranné rituály.

"Naše výsledky tak přinášejí nový pohled na klasickou antropologickou teorii a pomáhají porozumět tomu, proč lidé v těžkých chvílích sahají po rituálech jako ochranném prostředku. Díky nim totiž znovu získávají pocit kontroly a zbavují se nepříjemného pocitu úzkosti z nekontrolovatelných hrozeb," uvedl Lang.

Výzkum bude pokračovat. Buď na Mauriciu, nebo ve střední Evropě by chtěli religionisté zkoumat skupinu asi sto lidí, u nichž by po dobu zhruba dvou let. Budou sledovat, jak situace vyvolávající úzkost přirozeně přicházejí, jak a jestli na ně lidé reagují za pomoci rituálů, a zda se kvůli tomu mění i jejich pohled na víru.

Témata:  náboženství Masarykova univerzita Brno psychologie vědci stres

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 13:34

Války jsou výzva, ale počasí má na svět největší dopad, varují lídři

Rok 2025 přináší podle světových lídrů zásadní výzvy, přičemž eskalující ozbrojené konflikty jsou označovány za nejurgentnější hrozbu, zatímco klimatická krize představuje dlouhodobý problém s největším dopadem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy