reklama

Už po staletí přitahuje chrám svatého Antonína poutníky na vrchol hory nad městem Laç na severozápadě země. Své jméno dostal, protože podle legendy tu v nedaleké jeskyni přespal svatý Antonín z Padovy.

Avšak v době pandemie covidu-19, která chudou balkánskou zemi s nevalným zdravotnictvím sužuje, se do chrámu, kde je Bůh pro všechny, uchyluje stále více lidí. "Všichni věří v zázrak, který by změnil jejich život," říká antropoložka z Tiranské univerzity Aferdita Onuziová.

Příchozí zapalují svíčky, přinášejí do chrámu oděvy nemocných dětí v naději na uzdravení a zanechávají tu fotografie blízkých, aby jim to přineslo štěstí.

"Kromě tělesných bolestí chtějí rovněž uzdravit svou duši," zdůrazňuje místní kněz Mirash Ivanaj. "Lidé do tohoto svatého místa přicházejí, aby prosili o vyřešení svých problémů a zbavili se strachu z pandemie," dodává.

"Setkáváme se tu s velmi silným, často až neúměrným strachem, zvláště když vyvěrá z dávných ran, nemocí či katastrof. Někteří přicházejí také proto, aby tu dosáhli duchovního uzdravení," říká františkánský kněz.

Mnozí, například dvacetiletá Ada Zdravová, navštívili poutní místo, které může pojmout statisíce lidí, vůbec poprvé. Ada se chce zbavit strachu a pomodlit se za svůj klid i klid své rodiny.

Albánie s 2,8 miliony obyvatel žila dlouho pod tvrdou komunistickou diktaturou, která učinila z ateismu dogma a zakázala náboženskou činnost i všechny formy víry.

Po konci komunistického režimu v roce 1991 se země vrátila ke svým náboženským tradicím, k nimž patří i tolerance. Muslimská většina žije vedle významných katolických a pravoslavných menšin. Všichni sdílejí náboženské svátky druhých a jsou tu častá smíšená manželství.

Nedaleko Tirany v obci Valias přitahuje lidi všeho vyznání kultovní místo mystického bratrstva súfismu. Lidé tu na noc odkládají části oblečení na hrobku derviše. To má vyhnat nemoc a přinést štěstí tomu, kdo bude oblečení nosit, vysvětluje šedesátiletá Servete Mullaiová, která pečuje o toto místo a rovněž prodává požehnaný olej.

Padesátiletá Albana Dishová sem přišla obětovat kohouta, aby se její syn zbavil srdečních problémů. Jde o pohanskou tradici, podle níž je drůbež ideální obětinou.

"Albánci jsou pověrčiví. Věří v moc slunce, v moc kamenů, moře, přírody. Ve své podstatě vychází naše kultura z pohanství, které je nadále základem identity a každodenního života," uvádí Alfred Halilaj, antropolog z univerzity ve městě Drač.

Strach z pandemie vedl k tomu, že Albánci začali více věřit v Boha, ale také se častěji uchylují k různým amuletům, aby se chránili před neštěstím či uřknutím.

Atmosféra je o to těžší, že jsou lidé bombardováni poplašnými informacemi a sdílejí fake news," říká Lutfi Dervishi, expert na komunikaci z Tiranské univerzity. "Uchylují se k psychotropním látkám, řídí se všemi radami, které najdou na internetu a nalézají trochu duchovního klidu ve víře," dodává.

reklama