Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kuba nemá politické vězně? Blbost, zuřili disidenti a zveřejnili seznam

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Tomáš Zdechovský

Havana - Kubánská exilová organizace zveřejnila seznam 47 politických vězňů na Kubě. Prezident Raúl Castro v pondělí po setkání s Barackem Obamou v Havaně prohlásil, že dostane-li takový soupis, okamžitě vězně osvobodí.

Castro dlouhodobě tvrdí, že na Kubě političtí vězni nejsou, což Kubánsko-americká národní nadace (FNCA) označila za "drzost".

Podle další opoziční organizace Kubánské komise pro lidská práva a národní usmíření (CCDHRN) bylo jen v letošním roce na Kubě zadrženo z politických důvodů 2555 lidí, i když většina z nich jen na několik hodin.

Důkazem toho je i zatčení desítek členek skupiny Dámy v bílém jen několik hodin před příletem Obamy na Kubu.

Kubánští disidenti opakovaně prohlašují, že za více než rok oteplování vztahů USA a Kuby se postavení kubánské opozice nijak nezměnilo a Kubánci stále žijí v totalitě.

"Ten seznam nebude nikdy kompletní," prohlásil šéf exilového Střediska pro svobodnou Kubu (CFC) Frank Calzón. A dodal, že součástí dohody Havany s Washingtonem, která zahájila novou kapitolu v jejich vztazích, bylo propuštění 53 kubánských disidentů koncem roku 2014. Někteří z nich ale byli letos opět zatčeni.

Témata:  Kuba Raúl Castro disidenti

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.