Haag - Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) dnes odsoudil Radovana Karadžiče ke 40 letům vězení. Uznal ho vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy. Bývalý politický předák bosenských Srbů se hodlá odvolat.
Jediným bodem obžaloby, v němž senát ICTY neshledal někdejšího prezidenta bosenské Republiky srbské (RS) vinným, je genocida související se zločiny spáchanými během války v letech 1992-1995 v sedmi městech. Předsedající soudce O-Gon Kwon toto rozhodnutí zdůvodnil nedostatkem důkazů.
Pokud jde o události ve Srebrenici, senát má za prokázané, že obžalovaný si přál zabití zajatých mužů muslimské (dnes bosňácké) národnosti a souhlasil s ním.
Podle soudců je Karadžić rovněž trestně odpovědný za brutální tříleté obléhání Sarajeva, při němž granáty a kulky vypálené ze srbských pozic zabily více než 10.000 lidí, mezi nimiž bylo na 1500 dětí.
ICTY dnešním verdiktem sice nevyhověl návrhu žalobců na potrestání Karadžiče doživotním vězením, nicméně čtyřicetileté odnětí svobody má pro odsouzeného vzhledem k jeho věku prakticky stejný dopad. Karadžić se podle sdělení svých obhájců míní proti rozsudku odvolat.
Výsledek šest a půl roku trvajícího procesu přivítal vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn. "Výsledek procesu by měl zastavit vedoucí činitele v Evropě a všude jinde, kteří zneužívají nacionalistické emoce a dělají obětní beránky z menšin", uvedl Zaíd Husajn v prohlášení.
Policii trvalo dlouhých 13 let, než se jí vůbec podařilo Karadžiče zatknout. Od roku 1995 si v klidu žil ve vesničce Pale nedaleko Sarajeva. Skrývat se začal o dva roky později a dařilo se mu to až do roku 2008. Nechal si narůst plnovous a vydával se za léčitele Dragana Dabiče, který pracoval na soukromé klinice v Bělehradě.
30. července 2008 ale spadla klec a Karadžič byl převezen do věznice v Haagu, o den později si poprvé vyslechl obvinění. Podle soudu to byl právě on, kdo by odpovědný mimo jiné za masakr ve Srebrenici, při kterém Srbové povraždili přes osm tisíc muslimských mužů. Od té doby Karadžič čekal na rozsudek.
Sám Karadžič se vinný necítí. "Nesu morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské, trestní odpovědnost ale odmítán," řekl po důkladné úvaze u soudu v roce 2014. Žalobci pro něj původně požadovali doživotí, nakonec mu soud vyměřil 40 let vězení.
Témata: Radovan Karadžič, Mezinárodní trestní tribunál v Haagu, válka v Jugoslávii
Související
23. dubna 2018 14:25
