Haag - V Haagu dnes začalo odvolací řízení v procesu s bývalým předákem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem, kterého Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) před dvěma roky poslal na 40 let do vězení za válečné zločiny, včetně genocidy ve Srebrenici. Karadžić žádá zrušení rozsudku a nový proces, zatímco žalobci, kteří se rovněž odvolali, navrhují doživotní trest. Očekává se, že pravomocný verdikt bude oznámen do konce roku.
ICTY vynesl prvoinstanční rozsudek 24. března 2016 a bývalého prezidenta bosenské Republiky srbské (RS) jím uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Týkají se genocidy, zločinů proti lidskosti a porušení válečného práva a zvyklostí vedení války spáchaných srbskými silami během ozbrojeného konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995.
Jediný bod, v němž Karadžiče tribunál viny zprostil, se týká genocidy v okresech sedmi bosenských měst - Ključ, Sanski Most, Prijedor, Vlasenica, Foča, Zvornik a Bratunac. Právě proti tomuto rozhodnutí ICTY se obžaloba odvolala a pro exprezidenta RS, který byl z titulu své funkce vrchním velitelem ozbrojených sil, opětně navrhla doživotní odnětí svobody.
Odvolací řízení se koná u Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který z rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN převzal agendu ICTY. Stání s vyjádřením stran k odvolacím návrhům je naplánováno na dva dny. Dnes začala obhajoba, v úterý bude na řadě obžaloba.
ICTY předloni prohlásil Karadžiče konkrétně vinným z genocidy spojené s masakrem, který spáchaly bosenskosrbské síly v létě 1995 v oblasti Srebrenice, a také z genocidy související s obléháním Sarajeva. Zároveň je podle rozhodnutí tribunálu odpovědný za vyhánění, vyhlazování, vraždy, deportace, nelidské zacházení, terorizování, protiprávní útoky proti civilním osobám a za braní rukojmích.
Karadžić v písemném odvolání poukázal na "48 věcných a procedurálních pochybení", která podle něj vedla k jeho nesprávnému odsouzení za genocidu a válečné zločiny. Navrhl proto zrušení rozsudku ICTY, nebo v případě, že MICT zruší verdikt jen v některých bodech, chce snížení trestu.
"Jsme tu dnes, abychom vás požádali o změnu odsuzujícího rozsudku nad Radovanem Karadžičem a o nařízení nového procesu," prohlásil na úvod odvolacího řízení Karadžičův obhájce Peter Robinson. Prvoinstanční proces před ICTY označil za "těžkopádný megaproces, který se vymknul kontrole" a porušil právo Karadžiče na spravedlivý proces.
V první reakci na rozhodnutí ICTY se Karadžić před dvěma roky označil za oběť "politického procesu zinscenovaného s cílem démonizovat srbský národ v Bosně a jeho samého". Robinson tehdy řekl, že proces nebyl spravedlivý, protože ho vedli soudci, "kteří nevědí nic o regionu, o jeho kultuře, o tamních jazycích ani o jeho historii, a protože byl veden na základě cizího procesního práva a v cizím jazyce".
Karadžić se před spravedlností dlouho ukrýval v Bělehradě, kde se vydával za léčitele, než byl 13 let po skončení války v Bosně zadržen a následně vydán tribunálu v Haagu. Proces s ním začal před ICTY v říjnu 2009.
Témata: Radovan Karadžič, Mezinárodní trestní tribunál v Haagu, Srbsko
