Islámský stát neoperuje jen na Západě. V ohrožení jsou i další části Evropy

„Když pojedete na severovýchod od gruzínského hlavního města Tbilisi, vstoupíte do jiného světa. Zatímco obyvatelé země jsou z 80 procent ortodoxní křesťané, oblast Pankisi Gorge, která leží ve Velkém Kavkazu asi 160 kilometrů od metropole, je domovem pro asi 8 tisíc sunnitských muslimů z etnické skupiny Kist. Namísto kostelních zvonů tu pětkrát denně uslyšíte modlitbu," popisuje situaci ve východoevropském státě Stratfor.

Historicky byl region vzorem náboženské harmonie mezi Kisty, kteří žili vedle křesťanských Gruzínců, a Osety. „Tak tomu bylo i v 19. století, kdy ortodoxní Rusko zakročilo proti vzpurným muslimským Čečencům v konfliktu, který často měl charakter svaté války. Věci se změnily na počátku 90. let 20. století, kdy čečenští separatisté vyhlásili samostatnost. Kistové mají silné kulturní vazby s Čečenci i Ingušskem na druhé straně hranice. Čečenští bojovníci a běženci prchající před konfliktem se hrnuli do Gruzie a do muslimských komunit v Pankisi Gorge. Již několik let radikálové pořádají pravidelné nájezdy zpět do Čečenska a dalších kavkazských republik, které patří do Ruské federace. Křesťanští Osetové začali kvůli tomuto přílivu opouštět své domovy, odešli do jiných částí země," vysvětluje analýza.

S pčíchodem Čečenců se do oblasti dostal radikální islám

„První věc, které si při vstupu do malé vesničky Jokolo v oblasti Pankisi Gorge všimnete, je velká mešita vedle jediné zpevněné cesty, která vede přes rokli podél řeky Alazani do hor. Mešita je jednoznačně centrem zdejšího života, ulice je lemována opuštěnými obchody a stánky. Je zde jedna restaurace, která je otevřena pouze při zvláštních příležitostech. Mladí muži s dlouhými vousy postávají kolem vchodu do mešity, zdánlivě nic jiného nedělají," píše Stratfor.

S příchodem Čečenců v roce 1990 do oblasti přišla i pro tuto oblast cizí forma islámu - wahhábismus. V posledních letech se oblast Pankisi Gorge stala nechvalně známou jako úrodná půda pro nábor bojovníků pro Islámský stát, který se snaží rozšířit své řady (a prestiž) tím, že do Sýrie a Iráku přivede zahraniční bojovníky, aby vedli džihád. Jeden z vůdců IS Abu Omar al-Shishani pocházel právě z tohoto regionu. Narodil se v obci Birkiani jako Tarkhan Tayumurazovich Batirashvili a původně bojoval proti Rusku v rusko-gruzínské válce v roce 2008. Pak se zradikalizoval.

Místní komunity umírají, internet je jediné spojení se světem

„Šel jsem hledat domov jeho otce, 72-letého Temura Batirashviliho. Gruzínské televizní kanály právě vysílaly zprávy, že je Al-Shishani po smrti. Přemýšlel jsem, jak jeho otec na tuto zprávu reagoval. Zvěsti o smrti jeho syna kolovaly nejméně od roku 2014, ale vždy se ukázalo, že nebyly pravdivé. Pokaždé se jeho otec odmítl vyjádřit. Ale jak jsem přišel k otcově domu, viděl jsem, že dveře jsou otevřené a že se do nich hrnou lidé. Nepopiratelný důkaz, že Temur obdržel potvrzení o smrti svého syna," píše autor zprávy.

S tím, jak Islámský stát tvrdě bojuje v Sýrii o svou další existenci, je nepravděpodobné, že Al-Shishani je poslední rodák z této oblasti, který v boj za džihád zemřel. „Jiní, méně slavní synové a dcery, následovali al-Shishaniho na bojiště v Iráku a Sýrie. Průjezd regionem mi osvětlil důvod. Kromě touhy po slávě je zde jiný, jednodušší motiv pro jejich exodus - ekonomická stagnace. Mládež v tomto regionu nemůže téměř nic dělat. Komunity vypadají, jako by vymíraly. Internet je jediná věc, která nabízí mladým lidem možnost dostat se pryč z jejich vesnice – až příliš často jim internet nabízí možnost vstupu do mezinárodního džihádu," vysvětluje analýza.

Lidé problémy hlásí úřadům, ty však nezasahují

Obyvatelé tento problém opakovaně hlásili příslušným orgánům. Mnozí tvrdí, že Islámský stát dělá víc než jen on-line nábor, a trvají na tom, že skupina poslala do oblasti agenta, který má sloužit jako kontaktní osoba. Vláda však popírá, že by Islámský stát do soutěsky Pankisi nějakého náboráře poslal, a bagatelizuje počet Čečenců a Kistů, kteří se už k samozvanému chalífátu připojili. Vláda oficiálně uvádí číslo 50, ale místní odhady naznačují, že ve skutečnosti to bylo 200 nebo více.

„Nalezení rodiny nějakého zahraničního bojovníka nebylo těžké. Obec Dumasturi je typická pro celý region. Hlavní ekonomická činnost je zde chov dobytka, skotu, ovcí a občas buvolů. Většina obce je však opuštěná, střechy a stěny domů padají po letech zanedbávání. V obci jsem potkal ženu jménem Tina Alkhanishviliová. Řekla mi, že ji její manžel opustil a přestěhoval se do Grozného, metropole Čečenska, kde si založil novou rodinu. Ona a její děti žijí v chudobě," píše jeden z analytiku Stratforu

Její syn Ramzan Alkhanishvili měl pouhých 18 let, když v dubnu zmizel, aby vstoupil do řad IS. Jeho matka ho vysadila dopoledne u školy – jako běžně. Kolem poledne odešel a už se nikdy nevrátil. Jeho matka čekala do večera, pak ho ona a další příbuzní začali hledat, ptali se na něj mezi jeho přáteli. Nikdo nic nevěděl. Té noci šli na nejbližší policejní stanici, která se nachází v centru nedaleké vesnice. „Pak zjistila, že se Ramzanovi v doprovodu šestnáctiletého chlapce podařilo letenky z Tbilisi do Turecka. Podle ní tento útěk nemohl být organizován jejím synem; musel prý mít pomocníky ze strany agentů IS. Její život je symbolem Pankisi Gorge - čeká, co se bude dít dál, zatímco mladí raději zmizí a jejich komunity se hroutí," dodává autor zprávy.

Témata:  Islámský stát ,  Gruzie