Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Melanie Trumpová předložila důkaz, že se neživila jako společnice

Melania Trumpová (foto: Toglenn)
Melania Trumpová (foto: Toglenn)
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Washington – Melania Trumpová, manželka republikánského kandidáta na prezidenta, se brání nařčení z toho, že v roce 1995 pracovala nezákonně v USA a živila se jako profesionální společnice v eskortních službách. Trumpová, která pochází ze Slovinska, dnes předložila důkazy, které mají její tvrzení potvrdit.

Manželka Donalda Trumpa dnes zveřejnila dopis od americké přistěhovalecké služby, který kompromitující tvrzení popírá. Imigrační úřad v něm „jednoznačně prohlašuje," že zprávy o údajné ilegální pracovní činnosti Trumpové jsou „zcela nepodložené". Dopis podepsal soudce imigračního úřadu Michael Wildes, který v minulosti podle agentury AP zastupoval Trumpovy firmy.

Poprvé Trumpová, tehdy Melanija Knavsová, přijela do USA jako turistka v roce 1996, pak získala pracovní povolení, stojí v dopise úřadu. Naturalizačním procesem, který vyvrcholil povolením trvalého pobytu, prošla v roce 2001 sama. Donald Trump se jejím manželem stal až v lednu 2005. Dopis podepsal soudce imigračního úřadu Michael Wildes, který v minulosti podle agentury AP zastupoval Trumpovy firmy.

Informace o nelichotivé minulosti možné budoucí první dámy USA se objevily ve slovinském tisku, z něhož je nedávno převzal britský bulvár Daily Mail a některá americká média. Melania Trumpová reagovala žalobou kvůli pomluvě a jako náhradu újmy žádala od britského listu 150 milionů dolarů (3,5 miliardy korun). Daily Mail ze svého webu poté zprávu odstranil.

Témata:  USA Melania Trumpová

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:09

Další hvězda v nemocnici. Tereza Ramba posílá fanouškům dobrou zprávu

Na seznam hvězd českého šoubyznysu, které v poslední době skončily v péči lékařů, přibyla Tereza Ramba. Fanouškům sice neozřejmila, co přesně jí je, vážné zdravotní problémy ale přiznala. Podle svých slov je naštěstí z nejhoršího venku.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.