Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poláci protestovali kvůli protipotratovému zákonu

Polská ambasáda
Polská ambasáda
Foto: Pixabay

Varšava - Před budovou parlamentu ve Varšavě dnes protestovaly tisíce Poláků. Nelíbí se jim zpřísnění protipotratového zákona. Na takzvaný černý protest přišla řada lidí oděna v šatech černé barvy.

Organizátoři dnešního protestu uvedli, že si přejí v Polsku co nejméně potratů, tohoto cíle by se ale podle nich mělo dosáhnout lepší sexuální výchovou na školách a snadnějším přístupem k antikoncepčním přípravkům. Naprostý zákaz potratů, který by se dotkl například i obětí znásilnění, by podle nich byl "barbarský".

Polští zákonodárci minulý týden v prvním čtení podpořili zákaz umělého ukončení těhotenství s jedinou výjimkou a to v případě bezprostředního ohrožení života matky. Lékařům, kteří by provedli nedovolený potrat, by hrozilo až pětileté vězení.

Vzhledem k převaze konzervativců v obou komorách parlamentu se zdá být definitivní přijetí kontroverzního zákona už jen otázkou času.

V zemi se uskuteční ročně méně než 2000 legálních interrupcí. V zahraničí každý rok podstoupí potrat mezi 100.000 a 150.000 Polek.

Témata:  Polsko,  demonstrace v Polsku,  potraty

Aktuálně se děje

26. září 2026 15:22

Podzimní počasí je tady. Jak připravit zahradu na postupné klesání teplot?

Příprava zahrady na nadcházející podzimní a zimní měsíce představuje klíčový krok k zajištění jejího zdraví a bohaté úrody v následující sezóně. Správně načasovaná údržba pomáhá rostlinám lépe čelit mrazům, škůdcům i houbovým chorobám. Zahrádkáři by se měli zaměřit na celou řadu činností od péče o trávník až po zabezpečení vodovodních systémů. Postupný úklid a ochrana vegetace zakládají úspěšný start pro jarní vegetační období.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.