Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Umělci zuří. Nelíbí se jim praktiky Kremlu a cenzura

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Moskva - Na sjezdu svazu ruských divadelníků zazněla ostrá kritika kremelské cenzury. Její praktiky prý omezováním svobody tvorby připomínají éru diktátora Josifa Stalina. Kreml taková slova rázně odmítl, umělce tím ale neumlčel.

S kritickým projevem vystoupil Konstantin Rajkin, ředitel moskevského divadla Satirikon a syn slavného sovětského herce Arkadije Rajkina. Politická moc se prý ve vztahu k umělcům chová "zcela nezákonně, extremisticky a agresivně". Odvolává se přitom na slova o mravnosti a morálce a operuje vznešenými slovy o vlastenectví a vysoké mravnosti, řekl Rajkin.

Přestože v Rusku byla cenzura zrušena, "podnikají se pokusy vrátit cenzuru zpět a nastolit nejen období (sovětské) stagnace, ale i stalinské éry".

Dav militantních náboženských fanatiků například loni poničil výstavu obrazů v největší moskevské síni Manéž, kterou útočníci označili za rouhačskou. Letos v září byla v Moskvě předčasně uzavřena výstava amerického fotografa Jocka Sturgese, kterou zablokovali militantní aktivisté.

"Pokud se ale umělecké dílo vytváří za peníze státu, pak je přirozeně stát oprávněn zvolit si to nebo ono téma. Nelze si plést cenzuru se státní objednávkou," reagoval podrážděněn na kritiku Dmitrij Peskov, mluvčí prezidenta Vladimira Putina.

Protesty ale neustaly. Režisér Andrej Zvjagincev v rozhovoru pro list Kommersant prohlásil, že "vměšování státu do záležitostí jakékoli profese je absurdní, ale do záležitostí umělců je stokrát absurdnější". "Je naprosto očividné, že do ruského kulturního života se cenzura opřela plnou silou. Zákaz představení, zákaz výstavy, zákaz zveřejnění textu - to všechno je cenzura," dodal režisér.

Témata:  Rusko cenzura umění

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.