Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Žádný útok se stát nemusel. Německé úřady několikrát pochybyly

Teroristický útok na vánočních trzích v Berlíně (19.12.2016).
Teroristický útok na vánočních trzích v Berlíně (19.12.2016).
Foto: RT

Berlín - Dosavadní vyšetřování teroristického útoku v Berlíně, při němž zemřelo minulé pondělí 12 lidí, ukázalo, že k tragédii vůbec nemuselo dojít. Útoku se totiž dalo zabránit, německé úřady však selhaly.

Proč německá policie z atentátu podezřívala 23letého uprchlíka z Pákistánu? Proč trvalo celý den, než začala pátrat po skutečném pachateli, jehož doklady se našly na místě činu? Jak mohl 24letý terorista Anis Amri utéct až do Itálie? A hlavně, proč německým orgánům proklouzl a spáchal útok, přestože tajným službám nebyl neznámý?

To jsou jen některé z otázek, na které se snaží najít odpověď německý portál Spiegel-Online. Věnuje se například problematice uprchnutí teroristy, který z Německa po útoku utekl až do Itálie. "Itálie je parádním příkladem toho, jak špatně může v EU fungovat výměna dat," upozornil pro server expert Burkhard Lischka.

Amri žil v Itálii, do které přišel v roce 2011 jako uprchlík. To ale německá strana nevěděla. Další informace naznačují, že to bylo právě vězení, kde se z Amriho, který seděl za podpálení školy, stal militantní islamista. 

Itálie chtěla Tunisana vyhostit zpět do své země, tam se ho ale zdráhali přijmout, proto ho Italové z tábora propustili pod podmínkou, že opustí zemi. V červenci loňského roku proto odešel do Německa, kde se zaregistroval, jako by jen nedávno vstoupil na území EU.

V únoru tohoto roku ho začaly tajné služby sledovat pro možné napojení na teroristickou organizací Islámský stát. Na jaře ho označily za nebezpečnou osobu, která může kdykoliv zaútočit. Podle serveru navíc Amri udržoval kontakty s militantním kazatelem známým pod jménem Abu Walaa, který vedl síť podporovatelů IS. Přesto se stále nic nedělo.

Zlom nastal v březnu

Situace se změnila v březnu 2016, kdy bezpečnostní složky v Berlíně, kam se Amri přestěhoval, získaly informaci, že mladý muslim plánuje vloupání, aby získal peníze na nákup automatických zbraní.

Soud proto povolil, aby byl Amri sledován a rozvědka odposlouchávala jeho telefonáty. Vyšetřování ale žádné převratné zjištění nepřineslo. Policisté Amriho vyhodnotili jen jako kriminálníka, drogového dealera, a v září sledování zastavili.

V červnu letošního roku přitom německé úřady Amrimu zamítly azyl a podle zákona ho měly vyhostit do Tuniska, on se ale rozhodnutí vyhýbal. 30. července ho při kontrole zadrželi němečtí policisté, a jelikož ho čekalo vyhoštění, soud ho poslal do vazby. Po dvou dnech ho však policisté pustili na svobodu, protože mu z Tuniska nedošel náhradní pas.

Policisté Amrího podezřívali z trestné činnosti a mohli mu nařídit, aby se každý den hlásil na policii. Nic takového se ale nestalo. Úřady se o něj jednoduše přestaly zajímat a on si volně cestoval po zemi, aniž by kdokoliv věděl, kde se nachází. Až do onoho osudového pondělí, kdy zabil 12 lidí.

Zadržení špatného muže

Těsně po útoku byl policií zadržen údajných pachatel, Pákistánec, kterého úřady později pustily na svobodu. Proč po Amrim ale začaly pátrat až o den později?

Berlínští vyšetřovatelé totiž doklady v kabině náklaďáku našli až druhý den po útoku, v úterý odpoledne. Bylo to potvrzení vystavené na jedno ze šesti různých jmen, které Amri v Německu používal. Policisté doklady našli pozdě proto, že kabinu nemohli prohlédnout dříve. Nejprve se totiž čekalo na služební psy, kteří tam měli zachytit pach podezřelého.

Témata:  Německo teroristický útok na vánočních trzích v Berlíně

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.