reklama

Otevřenost vs. uzavřenost

V éře studené války obchodní dohody doplňovaly vojenskou sílu Spojených států tím, že posilovali jejich partnerství s mnoha zeměmi s cílem podnítit reformy, hospodářský růst a otevřenost, tvrdí Zoellick. Dodává, že otevřená americká ekonomika proto překonala problémy 70. let minulého století a vedla k technologickým inovacím, zatímco uzavřené a centrálně řízené hospodářství Sovětského svazu stále více zaostávalo.

V momentě, kdy v 80. letech poklesly ceny ropy, sovětský vůdce Michail Gorbačov byl nucen zahájit perestrojku k restrukturalizaci hospodářství, spolu s glasností zaměřenou na otevření sovětské společnosti, poukazuje bankéř.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ale reformy selhaly a Sovětský svaz zkolaboval," pokračuje Zoellick. V té souvislosti dodává, že i bezpečnost Spojených států vyžaduje nejen vojenské prostředky, ale hospodářskou politiku, která podporuje volný obchod.  

Již americký prezident George H. W. Bush, kterému se podařilo poklidně ukončit souboj mezi Západem a Východem, měl vizi o prosazení obchodních iniciativ, nejen v severní Americe, ale též v pacifické Asii i celosvětově, čímž by vybudoval podpěry nového mezinárodního řádu, podotýká bývalý diplomat.          

Spojené státy mají nyní dohody o volném obchodu s dvacítkou zemí, jejichž hospodářství reprezentuje jen deset procent celosvětového hrubého domácího produktu, uvádí Zoellick. Dodává, že přesto do nich směřuje téměř polovina amerického exportu.

"V prvních pěti letech existence těchto dohod se průměrný americký vývoz zvýšil trojnásobně, stejně rychle jako rostl export celosvětově," píše bývalý náměstek šéfa amerického diplomatického resortu. Z tohoto důvodu kritizuje, že pouze jediná z uvedených pěti dohod o volném obchodu byla uzavřena po skončení studené války.  

Drastická opatření Trumpa

S postupem času nicméně záře myšlenky volného obchodu slábla, kolísala a šedla, píše s nelibostí Zoellick. Dodává, že plány na posílení pravidel obchodu a hospodářské soutěže napříč Pacifikem a Atlantikem - a případně dále do jižní Ameriky, na Blízký východ a do Afriky - propadly.  

Washington takové obchodní iniciativy nikdy konsistentně neprosazoval, vysvětluje bankéř. Obává se, že nyní, s nástupem administrativy Donalda Trumpa, naopak hrozí drastické zavádění obchodních bariér.

"Navzdory počátečnímu entusiasmu prezidenta (Billa) Clintona demokraté obvykle obkličovali a ohlodávali volný obchod - považovali za obtížné přesvědčit o něm domácí voličstvo," píše Zoellick. Soudí, že republikáni zase nedokázali přepracovat svůj neefektivní program zaměřený na pomoc americkým dělníků rekvalifikovat se na novou práci.

Stejně tak američtí zaměstnavatelé nevysvětlili svým zaměstnancům, jak volný obchod zvýšil obrat a zaměstnanost, uvádí bývalý ředitel Světové banky. Kritizuje, že nový mocný technologický průmyslový sektor ve Spojených státech zase nedal dostatečně najevo svou podporu volnému obchodu s Čínou.   

Dnes tak v USA panuje konvenční názor, že volný obchod je chybnou politikou, konstatuje Zoellick. Dle jeho názoru však pád Sovětského svazu ukázal, že zajištění americké bezpečnosti vyžaduje kombinaci hospodářské politiky podporující dynamiku domácího soukromého sektoru i vojenskou sílu.

"Hospodářský a strategický potenciál Spojených států určovat budoucnost světového řádu prostřednictvím silné globální obchodní politiky tak může být ztracenou příležitostí," uzavírá svůj komentář bankéř.         

reklama