reklama

Podle Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie, bylo v prvních devíti měsících roku 2016 v EU podáno 988 tisíc žádostí o azyl. Přibližně dvě třetiny z nich byly podány v Německu. Přesné údaje známy nejsou – liší se totiž čísla Eurostatu, podle kterých bylo v Německu podáno 612 tisíc žádostí, zatímco federální ministerstvo vnitra uvádí číslo 658 tisíc.

Skutečný počet žádostí o azyl zpracovávaných v rámci EU mezi lednem a zářím 2016 pak byl 756 tisíc, 55 procent z nich bylo zpracováváno právě v Německu.

V rozhovoru pro Die Welt místopředseda německého Bundestagu John Sing Hammer varoval, že čísla jasně ukazují, „že uprchlická krize v Německu ještě nepominula“.

Die Welt navíc píše, že se čísla zpracovaných žádostí mohou z velké části týkat migrantů, kteří přišli do země ještě před rokem 2016 – úřady jsou totiž zahlceny a tak jim rozhodování o žádostech může trvat až několik měsíců. Německá média uvádí, že v prvních devíti měsících roku 2016 bylo do nového národního systému zapsáno více než čtvrt milionu, konkrétně 272 tisíc, nových migrantů.

Například Dánsko naopak zaznamenalo prudký pokles počtu žádostí o azyl – z asi 21 tisíc v roce 2015 na 5300 v roce 2016. Tento pokles je možné částečně připsat přísnější migrační legislativě – jde například o zkrácení doby trvání povolení k pobytu, či omezení týkající se sloučení rodin.

Dánové také přijali takzvaný „šperkový zákon“, díky kterému může být migrantům zabavena hotovost a cennosti. Tyto prostředky pak mohou jít na pokrytí nákladů na jejich péči. Cílem je zmírnit zátěž kladenou na dánské daňové poplatníky.

V prosinci Sing Hammer, člen Bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU), koaličního partnera Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angely Merkelové, varoval, že by se počet syrských migrantů v Německu mohl brzy zdvojnásobit právě kvůli právu na sloučení rodin. Podle průzkumu si totiž každý Syřan plánuje přivést nejméně jednoho svého příbuzného. 

reklama