Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Uprchlíci žalovali Německo. Soud EU umožnil omezovat bydliště migrantům

Provizorní přístřešky pro běžence v areálu bývalého letiště Tempelhof
Provizorní přístřešky pro běžence v areálu bývalého letiště Tempelhof
Foto: Reprofoto YouTube

Lucemburk - Soudní dvůr EU dnes vynesl verdikt v případu dvou syrských občanů, kteří si stěžovali na postup Německa. Podle rozsudku mohou úřady osobám ze třetích zemí, kterým byla v EU přiznána ochrana kvůli ohrožení v jejich zemi, omezit místo bydliště. Tento krok totiž pomůže při integraci.

Německé úřady povolení k pobytu svázaly s povinností mít bydliště jen na určitém místě.

V Německu je to možné ze dvou důvodů. Prvním je rovnoměrné vyplácení dávek tak, aby nepřiměřeným způsobem nezatěžovaly státní správu jen v určité části země. Druhým pak je právě snaha o usnadnění integrace cizinců do německé společnosti.

Povinnost ale syrská dvojice právně napadla. Případ nyní v Německu řeší spolkový správní soud, který chtěl od unijního soudu vysvětlení, zda je věc slučitelná s evropským právem.

První z důvodů dnes soud odmítl. Snaha o rovnoměrnou zátěž úřadů totiž podle něj nesouvisí jen s tím, zda konkrétní člověk má či nemá status doplňkové ochrany. Evropské právo však podle názoru unijního soudu nebrání omezit bydliště lidí s doplňkovou ochranou ve chvíli, kdy to pomůže jejich integraci do společnosti.

Témata:  Německo,  Soudní dvůr EU,  uprchlíci

Aktuálně se děje

25. září 2026 17:24

Salmonelou na pražské škole se zabývá kriminálka. Mohl se stát trestný čin

Pražští kriminalisté se začali zabývat případem hromadné nákazy salmonelou na jedné z pražských základních škol. Panuje podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. Případnému viníkovi hrozí i trest odnětí svobody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.