reklama

V závěrečném souboji získal 351 hlasů a porazil tak kandidáta socialistů a jejich předsedu v EP Gianniho Pittellu, pro něhož hlasovalo 282 poslanců. Tajani ve funkci vystřídá socialistu Martina Schulze, který EP předsedal pět let a nyní už znovu nekandidoval.

Zvolení Tajaniho novým šéfem europarlamentu předcházela dnes složitá a dlouhá vyjednávání. Europoslanci tak vybrali předsedu parlamentu až ve čtvrtém kole, do něhož postoupili dva nejúspěšnější kandidáti z kola třetího.

V prvních třech kolech bylo více uchazečů a vítěz potřeboval dostat absolutní většinu platných hlasů. Všechny tři vyhrál Tajani.

Dnešní volba šéfa EP byla oproti předchozím letům neobvyklá. V minulosti totiž platila dohoda mezi dvěma nejsilnějšími frakcemi - lidovci a socialisty, že si vedení parlamentu v polovině pětiletého období vymění.

Letos ale socialisté dohodu vypověděli. Nelíbilo se jim, že lidovci už mají nyní v hlavních unijních institucích dva posty - předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera a šéfa Evropské rady Donalda Tuska.

Třiašedesátiletý Tajani je europoslancem od roku 1994, s výjimkou let 2008 až 2014, kdy byl evropským komisařem (nejprve pro dopravu, poté pro průmysl a podnikání). Vystudovaný právník Tajani působil v 80. letech jako novinář. Do politiky vstoupil začátkem 90. let, kdy stál u zrodu strany Forza Italia Silvia Berlusconiho . V jeho vládě krátce působil jako mluvčí premiéra Berlusconiho.

Předseda EP řídí práci parlamentu a zastupuje ho navenek. Na začátku každého summitu EU vstupuje se stanoviskem europoslanců k bodům, o kterých se bude jednat. Předseda EP také podepisuje rozpočet EU poté, co ho schválí EP.

Socialisty podle vyjádření několika jejich poslanců dnes zaskočila nově oznámená dohoda frakce lidovců a skupiny liberálů z ALDE. Kandidát liberálů belgický expremiér Guy Verhofstadt dnes už před prvním kolem z boje odstoupil , za což sklidil bouřlivý potlesk europoslanců.

Lidovci a ALDE nemají v EP většinu. A proto pro dnešní volbu, stejně jako tomu bude při budoucích hlasováních v parlamentu, museli hledat podporu od jiných frakcí. Zákulisní jednání se vedla zejména o hlasy poslanců Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kteří měli v boji svou kandidátku Belgičanku Helgu Stevensovou.

Své zástupce do boje o předsednické křeslo vyslaly i další frakce, ty menší ale od samého začátku neměly šance na úspěch.

reklama