Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přizpůsobí se migranti v Německu místní kultuře a čeho se lidé nejvíce bojí?

Uprchlíci, ilustrační fotografie
Uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Frankfurt - Ukazuje to poslední průzkum provedený v Hesensku. Počet migrantů proudících do této spolkové země minulý rok zpomalil. Informuje web Breitbart.

Průzkum, který byl zveřejněný v pondělí poukazuje na hluboké názorové odlišnosti občanů v Hesensku. Lidé se především obávají narůstu migrantů v oblasti a příliš nevěří v integrační systém, který by měl migranty do společnosti adekvátně začlenit. Větší polovina občanů Hesenska si pak přeje zavedení limitu pro určitý počet migrantů, kteří mohou během roku požádat úřady o azyl. Stejně tak si myslí, že migrace zvýší v oblasti množství trestné činnosti.

Budou mít migranti negativní dopad na pracovní trh v Německu?

Někteří však tvrdí, že masová migrace a multikulturalismus přinese do života Němců obohacení. Třicet tři procent dotázaných se pak obává, že migranti budou z dlouhodobého hlediska zátěží na trhu práce. Jejich názor potvrzuje. Ústav pro výzkum v oblasti zaměstnání (IAB) v Norimberku, který loni v létě uvedl, že dlouhodobý dopad masové migrace by mohl vést k poškození ekonomiky evropských zemí, jako je Německo a Švédsko. Migrace bude klíčovým faktorem v německých federálních volbách, které se uskuteční koncem tohoto toku. Úspěch v komunálních volbách dává velké naděje především straně AFD.

Témata:  Německo,  uprchlíci

Aktuálně se děje

27. září 2026 5:00

Počasí do konce prodlouženého víkendu: Vysoké teploty vydrží i v pondělí

Česko čeká v následujících dnech slunečné počasí s nadprůměrně vysokými denními teplotami a minimem srážek. Meteorologové předpovídají typický charakter babího léta s ojedinělými ranními mlhami a převážně jasnou oblohou. Denní maxima budou na mnoha místech přesahovat dvacet stupňů Celsia. Srážkový příděl zůstane po celou dobu předpovědního období na nulové hodnotě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.