Ruská invaze do Evropy? Klíčem je moment překvapení, varuje server

National Interest poukazuje, že think-tank podcenil rychlost, s jakou by Rusko mohlo oblast obsadit. „Kdyby Kreml poslal většinu svých vzdušných sil a využil moment překvapení, je možné, že by ruské vítězství mohlo přijít během několika hodin, nikoli dnů. Jak by taková invaze probíhala? Střely a letecké údery za úsvitu by ochromil obranu Pobaltí. Pozemní útok z ruské enklávy v Kaliningradu by byl mohutně podporován ze vzduchu. Než by aliance dokázala pochopit, co děje – natož reagovat - byl by to konec,“ píše server.

„Zdá se vám to nemožné? Pojďme se podívat na čísla. Estonsko má od roku 2016 v aktivní službě podle do Mezinárodního institutu pro strategická studia 5.300 vojáků. Lotyšsko má 4.450 příslušníků pozemních sil a Litva 6.000. Pobaltí má tak dohromady 15.750 vojáků. Aby bylo jasno, čísla nezahrnují personál námořních a vzdušných sil, který je relativně malý. Nepočítají se zálohy, polovojenské síly a spojenecká vojska NATO, která pravidelně rotují v regionu. Estonsko může povolat asi 12.000 polovojenských členů estonské obranné ligy a Litva má 11.300 bojovníků milic,“ shrnuje dostupné informace NI.

Je prý však nepravděpodobné, že všichni tito vojáci budou okamžitě k dispozici, a to samo platí také o záložácích. Ruští výsadkáři na druhé straně mají čtyři divize a šest brigád, celkově jde asi o 45 tisíc mužů. „Tito vojáci jsou lépe vybaveni a vyškoleni než jejich potenciální protivníci a budou se moci spolehnout na ohromující ruskou převahu ze vzduchu po dobu nejméně několika dní,“ píše server.

Ani Rusko však není schopno nasadit plný počet svých vojáků – i kdyby chtělo. Situaci mu komplikuje letecká doprava. „Studie o ruských dopravních letadlech, přepravních kapacitách a ceně odhaluje, že teoreticky by ruská armáda při maximální kapacitě mohla přepravit půlku výsadkářů," píše server.

Poukazuje také na to, že ruská armáda podobné manévry pravidelně cvičí. „V říjnu 2015 dokázala ruská armáda přepravit a dostat do bojové pohotovosti 10 tisíc osob za 24 hodin. V roce 2016 Rusko provedlo nejméně 18 podobných cvičení, které zahrnovaly přesun pomocí vzdušných sil. Při největším cvičení Rusové dokonce přesunuli 30 tisíc vojáků,“ píše NI.

Kaliningradská oblast má navíc obrovskou vojenskou přítomnost skládající se ze dvou motostřeleckých sborů a jediné námořní pěchotní brigády - celkem asi 14 tisíc vojáků podporovaných brigádou dělostřelectva. Kreml by teoreticky také mohl k dalšímu posílení své síly zavolat nejméně 14 dalších praporů z ruského Západního vojenského okruhu - včetně čtyř tankových praporů, píše americký server.

„I kdybychom nezahrnuli oběti způsobené prvotními údery, ruská armáda začne konflikt s enormní početní výhodou - pokud jde o vojáky a kvalitu zařízení. Měla by také leteckou převahu. Ruská převaha ve vzduchu je rozhodující pro úspěšný překvapivý útok. Kdyby Švédsko a Finsko zůstaly neutrální, přístup NATO do vzdušného prostoru nad Pobaltí by byl během prvních několika hodin, ne-li dnů po zahájení invaze, značně omezený,“ tvrdí server.

Rozhodujícím faktorem by pak prý bylo překvapení a účinek prvního útoku, který by celé Pobaltí uvrhl do zmatků. Server poukazuje například na to, že estonský pěší prapor Kuperjanov se nachází jen 55 kilometrů od ruské základny v Pskově. Dostřel raket, které jsou na ruské základně umístěny, je asi 88 kilometrů.

Studie RAND také předpokládá, že by Švédsko umožnilo jednotkám NATO využívat jeho území jako základny pro bojové letouny. Takový krok by okamžitě vystavil Švédsko hrozbě odvety, včetně možnosti využití jaderného řešení. I proto by aliance prý neměla švédskou spolupráci považovat za samozřejmou.

Moment překvapení by byl rozhodující, aby bylo pobaltským státům zabráněno v mobilizaci jejich polovojenských jednotek a rezerv. A s rozbitou obranou, komunikačními problémy a klíčovou infrastrukturou buď vyřazenou nebo pod ruskou kontrolou, by vlády v regionu byly pod obrovským tlakem, aby se vzdaly - potenciálně během pouhých hodin od vystřelení prvních raket a vysazení vojáků na jejich půdě.

„A co Polsko? Když během prvních hodin útoku Rusko nezaútočí na polské území, měla by Varšava plnit své povinnosti podle Charty NATO? Měla by zahájit protiútok na vlastní pěst? Mělo by Polsko napadnout Kaliningrad a čelit možnému ruskému odvetnému útoku na infrastrukturu? Nebo možná i jadernému úderu? To by vedlo k zastavení ruské ropy a zemního plynu, na kterém je Polsko závislé,“ připomíná NI.

„Mohlo by se NATO vyhnout katastrofě? Ano - prostřednictvím zastrašování. Schopnost Aliance k odvetným opatřením a politická vůle jsou klíčem k tomu, aby Rusko velmi pečlivě vážilo agresivní akci. Je tento předložený scénář čistě fiktivní? Doufejme. Je nepravděpodobné, že Rusko provede přímou, agresivní vojenskou akci proti členskému státu NATO. Nicméně, jak události posledních let dokazují, dokonce i ty nepravděpodobné scénáře se mohou stát skutečností,“ dodává server.

Témata:  Ruská armáda,  NATO (Severoatlantická aliance)