Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kdo je autorem migračního dekretu? Trumpův stratég je proslulý rasistickými názory

Donald Trump
Donald Trump
Foto: The White House

Washington - Kontroverzní poradce Steve Bannon je tím, kdo stojí za imigračním dekretem prezidenta Donalda Trumpa. V minulosti se nechvalně proslavil rasistickými a antisemitskými názory.

Spolu s Bannonem se na přípravě Trumpova dekretu podílel jeho blízký spojenec, politický poradce Bílého domu Stephen Miller. "Celou tuto operaci měli na starosti," citovala agentura Reuters vysoce postaveného ministerského úředníka. Bannon s Millerem údajně vytěsnili z rozhodování umírněného personálního šéfa Bílého domu Reince Priebuse. 

V původním návrhu byl paragraf, který vyjímal z platnosti dekretu cizince s trvalým pobytem v USA, tedy držitele takzvaných zelených karet. Bannon ale rychle toto ustanovení zavrhl.

Bannon vykonává funkci hlavního stratéga Bílého domu a jeho jmenování nepodléhá schvalovacímu procesu v Senátu. V prvních deseti dnech Trumpova mandátu se stále objevoval po jeho boku. Pod kontrolou má podle Reuters veškeré písemnosti Bílého domu a Národní bezpečnostní rady, jejímž členem se stal. Dokumenty, k nimž má výhrady, odesílá zpět k přepracování.

Témata:  Donald Trump USA přistěhovalectví Steve Bannon

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.