reklama

Zpráva skupiny Quilliam, která se zabývá bojem proti extremismu, uvádí, že v přímém ohrožení radikalizace je asi 88,300 dětí. Ty se do Evropy dostaly bez doprovodu a zároveň je teď policejní agentura Evropské unie Europol eviduje jako zmizelé.

Materiál také poukazuje na selhání evropských orgánů, a především pak těch britských, které nedokáží ochránit mladistvé uprchlíky, kteří cestují sami bez doprovodu. Právě na ně se zaměřují džihádistické skupiny jako IS nebo Boko Haram, které se je v uprchlických táborech pokouší naverbovat pomocí finančních pobídek i tím, že místo nich zaplatí pašerákům za cestu do Evropy.

Quilliam uvádí, že IS nabízí až 2,000 dolarů rekrutům z táborů v Libanonu a Jordánsku. Loni jordánské speciální sily údajně odhalily spící buňku IS uvnitř uprchlického tábora poblíž Irbidu v severním Jordánsku. Dodatečné zprávy ukázaly, že se IS snažil rekrutovat uprchlíky tím, že dodával potraviny dříve zabavené jiným obyvatelům tábora.

Vědecká pracovnice think-tanku Nikita Maliková vysvětluje: „Mladí žadatelé o azyl jsou terčem extremistických skupin, protože jsou náchylnější k indoktrinaci, představují schopné bojovníky a v případě dívek mohou založit novou generaci rekrutů. Tato zpráva popisuje vnitrostátní a mezinárodní požadavky, které mají snížit riziko obchodování s dětmi, extremismu a moderního otroctví.“

Podle Malikové džihádisté na uprchlíky cílí i ve svých propagandistických materiálech. Od června minulého roku podle ní bylo zaznamenáno 263 případů, kdy se skupiny pokusily přesvědčit uprchlíky, aby vedli džihád proti nevěřícím nebo aby se připojili k extremistům a konvertovali k islámu.

Výzkumníci studovali on-line materiály IS, Talibanu, Al-Káidy, al-Šabábu v Somálsku a Boko Haram v Nigérii. Zjistili, že islamistické skupiny zmínily uprchlíky každý den mezi 13. červnem 2016 a 8. lednem 2017. Dominantním tématem – 53 % všech odkazů – se vztahovalo k volání ze strany bojovníků a věřících, kteří apelovali na uprchlíky, aby vedli džihád.

„Mladí uprchlíci bez doprovodu jsou více náchylní k radikalizaci, pokud jsou odděleni od svých rodičů, kteří zůstali v zemi původu ohroženi násilnými a radikálními skupinami, nebo v nové hostitelské zemi. Není pochyb o tom, že se militantní skupiny zaměřují na mladé uprchlíky kvůli náboru. Mladiství uprchlíci se mohou také radikalizovat samostatně, například prostřednictvím on-line obsahu."

Výzkumníci identifikovali řadu rizikových „hotspotů", kde uprchlíci a mladí lidé byli obzvláště náchylní na nábor ze strany extremistických organizací. Jedno z nejproblematičtějších míst představuje severoafrické pobřeží, kde podle Quilliamu bojovníci IS nabízeli peníze těm, kteří se k nim připojí. Další takové místo je jiholibyjské město Qatrun. IS má údajně v této oblasti asi 4000 až 6000 bojovníků, ti pak za uprchlíky, kteří chtějí odejít na sever, platí pašerákům.

Co není známo, jsou počty uprchlíků, kteří se tímto způsobem mohli připojit k nějaké džihádistické skupině. Ale jen samotná možnost, že se tak mohlo stát, pak podle zprávy pravděpodobně bude zesilovat xenofobii a protiuprchlické nálady v Evropě. I když se mladiství uprchlíci do Evropy dostanou nezdarikalizovaní, mohou se jich zmocnit náboráři, kteří již na starém kontinentu působí.

„Když zranitelní mladí uprchlíci přijedou na místo určení a nejsou zapojeni do dlouhodobého procesu integrace, demokratizace národní identity a aktivit spojených s duševním zdravím mladých lidí, riziko radikalizace bude pravděpodobně přetrvávat do dalších generací,“ varuje Maliková.

Mezi nedostatky zjištěné ve Velké Británii, které by mohly přispět k radikalizaci mladých lidí, patří zadržovací politika. Kritizován je především fakt, že neexistuje zákonná lhůta na to, jak dlouho jednotlivci mohou být zadrženi na základě imigračních předpisů. Británie je přitom jedinou zemí v EU, která nemá stanovený maximální limit.

Celkem 3.000 zadržovaných v imigračních střediscích bylo v průběhu roku 2015 sledováno kvůli podezření, že by mohli spáchat sebevraždu, včetně 11 dětí, uvedl Quilliam. Přes pokyny ministerstva vnitra, podle kterých by se imigrační střediska měla „vyhnout zadržování dětí", bylo v letech 2010 a 2015 zadržováno 853 děti.