Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Radikálové válcují umírněné hlasy, Británie se řítí na zcestí. Přišlo tvrdé varování

Brexit
Brexit
Foto: Pixabay

Pokud je měřítkem projevu to, nakolik efektivně generuje novinové titulky a dominuje diskuzím, páteční výzva Tonyho Blaira k přehodnocení brexitu představuje velký úspěch, píše úvodník serveru The Guardian. Liberální britský deník v dodává, že bývalý premiér Spojeného království naopak vůbec nedokázal přesvědčit lidi, kteří s ním doposud nesouhlasili.

Nenáviděný muž

Blair vždy přitahuje pozornost, jelikož je jediným žijícím britským politikem, kterému se podařilo vyhrát troje volby a setrvat na postu premiéra celé desetiletí a tato zkušenost mu poskytuje patřičné znalosti, které stojí za vyslechnutí, poukazuje prestižní deník. "Ale tyto znalosti jsou běžně zastíněny debatou o charakteru člověka," pokračuje úvodník. Konstatuje, že každý, kdo zastával tak dlouho veřejnou funkci si nadělá nepřátele, avšak u Blaira je nezvyklé, že vyrostl v muže zarytě nenáviděného i svou vlastní labouristickou stranou.

Podle vlivného serveru je možné, že část této kritiky je oprávněná, ale Blairovy argumenty ohledně brexitu mají zvuk. Bývalý premiér tvrdí, že Británie hlasovala pro odchod z EU, aniž by věděla, co takový krok bude v praxi znamenat, vysvětluje The Guardian. Dodává, že jak se vyjasňují podmínky odchodu - a britská vláda si evidentně zvolila ničivou verzi brexitu - je racionální volat po jiném kurzu.

"To není volání po zvratu verdiktu lidu v loňském referendu. Je to výzva těm, kdo zpochybňují moudrost takového rozhodnutí, aby vystupňovali svou politiku, nalezli nové argumenty a novou strategii vhodnou pro poreferendový kontext," míní liberální deník. Deklaruje, že jde právě o kontext, jelikož cesta tvrdého rozchodu s EU, kterou zvolila premiérka Theresa Mayová, nepředstavovala jedinou možnou interpretaci mandátu z referenda.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Jde o strmou cestu, na níž premiérku směruje nejradikálnější část její strany válcujíc umírněný názor v řadách konzervativců," kritizuje úvodník. Skutečnost, že labouristé souhlasili s Mayovou nastíněnými termíny, odráží nikoliv ucelenou opoziční strategii, ale spíše slabost a chaos ve straně Jeremyho Corbyna. Směr brexitu, kterým se nyní Británie ubírá, je podle liberálního serveru souhrou slabosti vedení obou hlavních stran, přičemž jiné směry existují a poukazovat na tento fakt není nedemokratické.

Naopak tvrdé útoky na demokracii přicházejí z tvrdého jádra eurofobů, kteří se pokoušejí zlomit každý náznak odporu demagogickým nacionalismem, jako by rozumná skepse vůči brexitu nebyla o nic lepší než vlastizrada, kritizuje The Guardian. Poukazuje, že v méně zjitřené atmosféře by Blairovy argumenty mohly být sotva kontroverzní, přičemž neadekvátní dopad jeho projevu svědčí o nedostatku autority opozice a míře infantilizace debaty na obou stranách.    

Problematický posel

Stoupenci odchodu jsou často pohodlně líčeni jako rasisté či nostalgičtí nacionalisté, zatímco proevropští jsou shazováni jako rozhořčení popírači referenda či arogantní elitáři odtržení od starostí běžných lidí, připomíná britský server. Dodává, že referendum dopadlo těsně, v obou táborech jsou miliony lidí, a tudíž není přijatelné vysmívat se jedné, či druhé skupině.

"Je nešťastné, že Blair ztělesňuje stereotyp na své straně debaty. Málo lidí tak elegantně zapadá do obrazu světoběžníka z metropole," míní The Guardian. Konstatuje, že to z expremiéra činí problematického posla proevropských vzbouřenců ještě předtím, než se lze zaměřit na dědictví jeho desetileté vlády. Publikum poslouchá, když Blair hovoří a při této příležitosti má mnoho co říct - přednesl ostatně dobře zdůvodněné a autoritou podložené argumenty, které rozdělil mezi stoupence brexitu za každou cenu a zbytek, míní vlivný server. Blair tím podle něj ukázal svou schopnost apelovat na všechny, kdo jsou znechuceni posedlým či fanatickým přístupem.  

To je samo o sobě nutno ocenit v týdnu, kdy americký prezident degraduje svůj úřad a udivuje účastníky tiskových konferencí inkoherencí a zatvrzelou ignorancí, podotýká The Guardian. Blaira vyzdvihuje jako připomínku dospělého lídra, ačkoliv je jinou otázkou, zda může ještě efektivně k něčemu přispět. "Má právo to zkusit. Nikdo jiný nevystoupil proevropsky s takovým dopadem," píše liberální deník.

Úvodník zdůrazňuje, že britská politika je nyní turbulentní a například již příští týden dojde k doplňujícím volbám v labouristy držených obvodech Staffordshire a Cumbria, přičemž výsledek je nepředvídatelný a může snadno znamenat zadostiučinění, stejně jako ponížení pro Corbyna, porážku i průlom pro Stranu nezávislosti Spojeného království, triumf i zklamání pro konzervativce a důkaz, či vyvrácení resuscitace Liberální strany.

"Trendy jsou zřídkakdy méně jasné. To může být alarmující pro ty, kdo preferují stabilitu, ale povzbudivé pro ty, kdo se cítí poražení a demoralizovaní nedávnými událostmi," soudí vlivný server. Toto označuje za klíčový prvek Blairova poselství s tím, že nové argumenty na ochranu postavení Británie v Evropě mohou být stále předloženy a prosazeny - ostatně i bývalým premiérem.       

Témata:  Velká Británie Brexit Tony Blair

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.