Mohli za radiaci nad Českem Rusové? Na vině je možná jiný evropský stát

Měřicí stanice v sedmi evropských státech zjistily v ovzduší nepatrné množství radioaktivního izotopu jodu 131. Jedná se o Norsko, Finsko, Polsko, Německo Španělsko, Francii a Česko.

První zprávu o výskytu izotopu ohlásila v druhém lednovém týdnu stanice v severonorském Svanhovdu, která je jen několik stovek metrů od ruské hranice. Krátce poté oznámila přítomnost radioaktivní látky v ovzduší stanice v Rovaniemi ve finském Laponsku. Během dvou týdnů byly nepatrně zvýšené hodnoty jodu 131 naměřeny v dalších pěti zemích včetně ČR.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost následně potvrdil, že určité hodnoty jódu sice naměřeny byly, zároveň ale dodal, že v žádném případě v tomto množství nemohou ohrožovat zdraví lidí. Reagoval tak na spekulace alternativních webů, které se zvýšenou pozorností varovaly před ohrožením radiací. Úřady ale spekulují nad jinou věcí, a sice odkud radioaktivita pochází.

Rusko? Podle odborníků je ze hry

Švédská webová stránka Cornucopia uvedla, že jód-131 "je izotop, který se vyskytuje při detonaci uranu-235 nebo plutonia na bázi jaderných zbraní". Dodala, že "Rusko modernizuje své jaderné zbraně na nové nejmodernější stroje a proto není nerozumné se domnívat, že by při tom mohla vyvíjet nové hlavice a ne jen nosiče."

Spekulace o tom, že za radioaktivitou nad Evropou stojí Rusko, podpořil i fakt, že kvůli vypátrání původu jódu byl vyslán zvláštní letoun Boeing WC-135 amerického vojenského letectva do Británie. Stroj zmíněného typu je vybaven přístroji k měření radioaktivity a zjišťování jejího původu.

Nyní se ale ukazuje, že by za radioaktivitou mohl stát jeden z evropských reaktorů, který měl problémy už v minulosti. Na rozdíl od řady konspiračních serverů ale nejde o francouzský, nýbrž o norský reaktor.

Norsko má s jódem zkušenosti

25. října 2016 došlo v norském reaktoru ve městě Halden k úniku radioaktivního jódu. Zařízení muselo být následně z rozhodnutí norského Úřadu radiační ochrany (NRPA) odstaveno. Radioaktivní látka unikla přes ventilační systém a přestože se incident odehrál již 24. října v 13:45 SELČ, informace o úniku byly známy až ráno 25. října.

Podle zástupce úřadu bude incident zřejmě zařazen do kategorie jedna na stupnici od jedné do sedmi, přičemž sedmá kategorie znamená významnou jadernou nehodu, jakými byly třeba Černobyl nebo Fukušima. Tamní Úřad radiační ochrany navíc žádnou zvýšenou radiaci na svém území nenaměřil.

Reaktor se přesto podle vyjádření Norského institutu pro energetiku (IFE) choval velmi zvláštně a podle odborníků z organizace Bellona (mezinárodní ekologická nevládní organizace se sídlem v Oslu) mohlo dojít k podobnému radioaktivnímu ohrožení, jaké nastalo ve Fukušimě. Odborníci navíc nevyloučili opakování problému, a to se možná stalo v lednu.

Spekulace ale zůstávají neověřené a nepodložené. Dosud se totiž k úniku radioaktivních látek, které zaznamenaly měřicí stanice, nikdo nepřihlásil. Přesto by se Norsko mohlo pokusit další nehodu ututlat, o čemž svědčí nejen fakt, že k oznámení té říjnové došlo poměrně pozdě, ale situace na poli jaderné energetiky.

Norsko totiž nemá jaderné elektrárny. Haldenský reaktor dokáže vyprodukovat jen zlomek energie jaderných reaktorů ve Švédsku, k dispozici ale má malé výzkumné reaktory z padesátých let. Pokud by se však prokázalo, že za nehodou stojí právě tyto reaktory, země by byla nucena je pod tlakem uzavřít. 

Témata:  Norsko,  radiace