Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet útoků pravicových extrémistů na uprchlíky roste

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Berlín - Německá policie letos eviduje již 368 trestných činů namířených proti uprchlickým zařízením. Jejich pachatelé pocházejí většinou z řad pravicových extremistů.

Jedná se o různé trestní činy od sprejování nenávistných nápisů na budovy po žhářské útoky. Z 368 případů jich extremisté spáchali 340, u zbylých 28 se to zatím nepodařilo prokázat ani vyvrátit.

Většina letošních trestných činů se týkala poškození majetku (137) a podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka (87). Násilných trestných činů namířených proti běženeckým ubytovnám a jejich obyvatelům bylo 73. Ve čtyřiceti případech došlo ke žhářským útokům. Za celý loňský rok bylo podobných deliktů 1031.

Vyšetřovatelé podle listu Süddeutsche Zeitung považují za možné, že se v Německu začaly tvořit krajně pravicové zločinecké organizace či dokonce teroristické skupiny. Naznačuje to údajně fakt, že útoky se hromadí v určitých regionech, ale i to, že útočníci mají k dispozici výbušniny.

Útočníci se podle BKA snaží cílenými akcemi vyvolat ve společnosti "atmosféru strachu". Kromě organizovaných skupin se kriminalisté obávají i akcí "iracionálně jednajících a fantazírujících individuálních pachatelů".

Témata:  Německo,  uprchlíci,  extremismus

Aktuálně se děje

26. září 2026 11:28

Veronika Arichteva se s fanoušky podělila o nepíjemný zážitek

Herečka Veronika Arichteva se dlouhodobě angažuje v osvětě zaměřené na výchovu nejmenších a ochranu dětských práv. Ve svých veřejných vystoupeních se pravidelně vymezuje proti fyzickým trestům, nadměrné moci dospělých i vystavování dětí na internetu. Tuto problematiku nedávno otevřela v podcastu Pokec Bowl, kde popsala svůj osobní zážitek z minulosti. Na veřejnosti se totiž musela přímo zastat cizího dítěte.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.