Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pravda o zkáze Titanicu je jiná? V podpalubí došlo před vyplutím k fatálnímu požáru

"Nepotopitelný" Titanic
Foto: INT

Londýn – Titanic se potopil během své první a zároveň poslední plavby 15. dubna 1912. Bezprostřední příčinou neštěstí, které si vyžádalo přes 1500 životů, byla srážka gigantické lodi s ledovcem. Senan Molony, který se tragickou údálostí zabývá už přes 30 let, nově přišel s důkazem, že v podpalubí došlo ještě před vyplutím Titaniku k fatálnímu požáru.

Molony pečlivě prozkoumal málo známé fotografie, které pořídil jeden z inženýrů v loděnici v severoirském Belfastu, kde byl Titanic postaven. Na snímcích jsou patrné stopy po požáru, konkrétně se jedná o černou skvrnu o velikosti zhruba devíti metrů na přední části pravoboku.

Další experti poté potvrdili, že jde o následky samovznícení stovek tun uhlí v podpalubí, kdy teplota dosahovala 500 až 1000 stupňů Celsia. Podle dochovaných záznamů se sice 12 mužům podařilo dostat oheň pod kontrolu, obrovský žár však působil ještě několik dní.

„Taková teplota dle metalurgů oslabí ocel o 75 procent, takže se snadno láme. Titanic neměl být v takovém stavu nikdy spuštěn na moře. O ohni se vědělo, ale jeho následky byly zlehčovány,“ řekl Molony pro server listu The Telegraph a dodal, že onen osudový kus ledovce narazil právě do oslabeného místa v trupu.

Titanic byl ve svém kotvišti v Southamptonu nezvykle otočen tak, aby si nastupující pasažéři nemohli poškození pravoboku všimnout.

Kolem zkázy Titaniku je stále mnoho dohadů. Například ačkoli bylo vydáno upozornění před ledovci, loď prý plula rychleji než bylo za takové situace dovoleno.

Témata:  Titanic lodní nehody historie

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.