Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Byla Trumpova komunikace sledována tajnými službami? Kongresman něco naznačil

Donald Trump, 45. prezident USA
Donald Trump, 45. prezident USA
Foto: The White House

Washington - Šéf kongresového výboru pro zpravodajské služby Devin Nunes dnes před novináři připustil, že komunikace amerického prezidenta Donalda Trumpa byla možná v době po listopadových volbách sledována bezpečnostními orgány.

Nunes se domnívá, že mohlo jít o legální činnost tajných služeb. S vyšetřováním údajného propojení Trumpova týmu s Ruskem sledování nesouviselo, uvedl. „Vypadá to všechno jako legálně shromážděný materiál zpravodajských služeb," řekl podle televize CNN republikán Nunes.

Nunes nyní vede výbor Sněmovny reprezentantů, který se zabývá šetřením údajného vlivu Ruska na průběh volební kampaně. V jeho rámci kongresmani zkoumají rovněž obvinění vznesené Trumpem, že jej Obama nechal před volbami odposlouchávat v jeho mrakodrapu Trump Tower, které se dosud nijak neprokázalo.

Své podezření, kterým je „velmi znepokojen", chce Nunes ještě dnes konzultovat přímo v Bílém domě.

Nové zjištění se podle něj týká doby po volbách a není jasné, kde ke sledování údajně došlo. Nemá prý ani přesné informace, kdo ze členů Trumpova týmu byl konkrétně sledován a zda tajné služby skutečně monitorovaly i přímo nastupujícího prezidenta.

Témata:  USA Donald Trump odposlechy

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.