Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Maďarsku začal platit přísnější azylový zákon. Ochránci lidských práv se bouří

Plot proti uprchlíkům na srbsko-maďarské hranici
Plot proti uprchlíkům na srbsko-maďarské hranici
Foto: Hungarian Government

Budapešť - V Maďarsku dnes vstoupil v platnost zákon, který umožňuje systematicky omezovat svobodu pohybu migrantů. Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) dnes vyzvala Evropskou unii, aby proti kontroverzní normě zasáhla.

Zadržování migrantů na hranicích uplatňovalo Maďarsko již v minulosti, praxi ale zrušilo v roce 2013 na nátlak Evropské unie, vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Evropského soudu pro lidská práva.

Na základě nového zákona budou nyní v Maďarsku zadržovat všechny žadatele o azyl ve dvou kontejnerových táborech u hranice se Srbskem, a to až do definitivního vyřízení jejich žádostí. Opustit tábory by migranti mohli pouze směrem do Srbska nebo Chorvatska.

Za jižní hranice Maďarska bude policie moci deportovat i ty běžence, které zadrží na území státu bez povolení opustit záchytný tábor. Nové zákonné opatření o zadržování v táborech na hranici se týká i nezletilých ve věku 14 až 18 let, kteří přijdou do země bez doprovodu dospělého.

"Evropská komise byla v minulosti váhavá, když šlo o to, aby pohnala Maďarsko za jeho postup vůči žadatelům o azyl k odpovědnosti," stojí v prohlášení HRW. To podle organizace vedlo k tomu, že mezitím postup Budapešti začaly kopírovat i další členské země EU. "Vážné rozhovory" povede dnes s maďarskými představiteli v Budapešti eurokomisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos.

Témata:  Maďarsko uprchlíci Human Rights Watch

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.