Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko chce modernizovat letadlovou loď Admirál Kuzněcov

Ruská armáda, ilustrační fotografie
Ruská armáda, ilustrační fotografie
Foto: mil.ru

Moskva - Ruská armáda se rozhodla modernizovat svou jedinou letadlovou loď Admirál Kuzněcov. Naposledy se loni v listopadu zapojila do války v Sýrii a kvůli svému technickému stavu se stala terčem posměchu.

Admirál Kuzněcov se během dvou měsíců podílela na 420 bojových operacích a na zničení 1252 cílů, a tím podle Moskvy splnila svou misi. Nyní má být podle agentury TASS modernizována nákladem 40 miliard rublů (22 miliard korun).

Loď, spuštěná na vodu v roce 1985, podle západních expertů neodpovídá soudobým technickým řešením a pro bojové operace je nevyhovující. Jde o jedinou loď této třídy, protože sesterská loď Varjag nebyla nikdy dostavěna a byla prodána do Číny. Admirál Kuzněcov se původně po světových mořích plavil pod názvem Leonid Brežněv.

Modernizace plavidla má začít v září v armádních loděnicích v Murmansku a dokončena má být v roce 2020. Loď dostane nové motory, nová bude i startovací a přistávací dráha.

Modernizací projde také výzbroj: zastaralé raketové komplexy Granit nahradí novější Kalibr, které budou osazeny raketami s plochou dráhou letu Oniks a Cirkon.

Témata:  Ruská armáda,  Rusko

Aktuálně se děje

27. září 2026 14:02

Karlos Vémola si po vítězství v kleci neodpustil kopanec do Lely

Zápasník Karlos Vémola se po krátké přestávce vrátil zpět do klece a připsal si další vítězství. Na turnaji Oktagon 94 v německém Frankfurtu změřil síly s domácím bijcem Fredericem Vosgrönem. Před zaplněným stadionem Deutsche Bank Park ho místní fanoušci při nástupu přivítali hlasitým bučením. Český zápasník se však nenechal nepřízní publika vyvést z míry a svého soupeře porazil technickým knokautem. Po přesvědčivém výkonu tak mohla v ringu vypuknout velkolepá oslava jeho úspěšného návratu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.